Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na Rusy okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Napsala to dnes polská agentura PAP. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli.
Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní. Polská kontrarozvědka ruského vědce zadržela 4. prosince v souvislosti se žádostí Kyjeva o mezinárodní podporu při dopadení tohoto Rusa, řekl PAP mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. "Soudní řízení se týká neoprávněných vykopávek z let 2014 až 2019 na ukrajinském území okupovaném Ruskem," dodal.
Podle rádia RMF je výzkumník obviněn z ničení objektů krymského kulturního dědictví, přičemž Kyjev odhaduje škody na 200 milionů hřiven (98 milionů korun). Polská média neuvádějí celé jméno zadrženého, identifikují ho jako Alexandra B., nicméně podle stanice RMF je to vedoucí oddělení starověké archeologie v petrohradské Ermitáži.
Do Evropy přijel na sérii přednášek a při cestě z Amsterdamu do Bělehradu, se ocitl ve Varšavě, kde ho v hotelu zadrželi agenti ABW, dodala stanice. Ukrajinci ho chtějí zatknout od listopadu, viní ho z toho, že se svým týmem prováděl bez povolení vykopávky na místě starověké osady Myrmekion, která se nacházela u současného města Kerč na Krymu, což podle ukrajinských vyšetřovatelů vedlo k částečnému zničení kulturní památky.
Rusové obvinění odmítají
Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi do sousední země.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle TASS zadržení výzkumníka v Polsku potvrdila. "Ruský občan Alexandr Buťagin, zaměstnanec státní Ermitáže, který byl pozván na přednáškový cyklus na téma 'Poslední dny Pompejí' v Praze, Amsterdamu, Varšavě a Bělehradě, byl zadržen po příletu do Varšavy," sdělila mluvčí a obvinění proti němu označila za absurdní. "Je to právní zvůle," okomentoval zadržení vědce mluvčí Kremlu Peskov.
Samotný Buťagin podle ruského chargé d'affaires v Polsku Andreje Ordaše při setkání s diplomatem označil obvinění proti němu za absurdní. "Nečekal, že by proti němu mohla být přijata nějaká opatření na základě těchto vykonstruovaných obvinění. Před příjezdem do Varšavy přednášel v Praze a v Amsterdamu, kde ho nezadrželi. Po příjezdu do Polska byl zatčen prakticky ještě týž den," řekl Ordaš podle TASS.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ2. den OH: Nabitá neděle pro české barvy. Do boje jdou Ledecká nebo Jílek
Sledujte aktuální dění na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Měla to být vědecká smrt bez bolesti. Proč se první poprava plynem změnila v horor
Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.
ŽIVĚPrvní útok na medaile začíná. Ledecká a Maděrová jdou do paralelního obřího slalomu
Sledujte online přenos z kvalifikace paralelního obřího slalomu snowboardistek na olympiádě v Itálii s Ester Ledeckou a Zuzanou Maděrovou v akci.
Varovné signály, které možná přehlížíte: únava, zimomřivost a tmavší moč nejsou zimní klasika
Zima dává tělu zabrat – a ledviny to často pocítí jako první. Chlad, kratší dny a vyšší nároky na regeneraci jdou ruku v ruce se stresem a nedostatkem spánku. Právě v tomto období proto stojí za to zbystřit a vnímat signály, které nám močový systém vysílá. Podle odborníků může včasná pozornost a cílená péče předejít potížím, které se jinak ozvou až ve chvíli, kdy už tělo brzdí únavou nebo bolestí.
"Lidé tohle nevědí." Kontroverzní boxerka Chalífová přiznala pravdu o své identitě
Na letní olympiádě v Paříži 2024 si boxerka Imán Chalífová dominantně došla pro zlato a svět od té doby bouřlivě diskutuje o její biologické identitě. Teď je zase o něco jasněji. Díky přiznání samotné Alžířanky.