Reklama
Reklama

Patriarcha Kirill nechává zatýkat neposlušné kněze. Je to horší než za SSSR, říká socioložka

Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.

Patriarcha Kirill v moskevské Katedrále Krista Spasitele.
Patriarcha KirillFoto: Reuters
Reklama

„Církev aktivně podporuje ruský stát ve válce, žehná vojákům a postihuje kněze, kteří se od této linie odchylují,“ říká v rozhovoru zveřejněném na webu Rakouské akademie věd. Patriarcha Kirill podle ní může nutit státní orgány, aby zatýkaly kněze, kteří nepronášejí jeho modlitby za vítězství.

„De facto jsme opět v situaci státní sovětské represe vůči církvi. V jistém smyslu bych řekla, že je to dokonce horší. Církev už nemá duchovní ani ideologickou nezávislost, protože stát nyní zastává ty samé ‚tradiční hodnoty‘, které káže patriarcha.“

Stoecklová mluví také o jakémsi paktu mezi prezidentem Vladimirem Putinem, patriarchou Kirillem a někdejším ředitelem FSB Nikolajem Patruševem. Nejde o formální dohodu, ale ideologickou shodu zástupců generace formované v prostředí sovětské KGB. V jejich představě Rusko nemůže fungovat bez silné ideologie. Marxismus-leninismus proto nahradil konzervatismus. „Jde o ideologii Ruska tradičních hodnot – početné rodiny, silní muži a slabé ženy,“ konstatuje.

Ačkoliv v ruské ústavě je formálně zakotvena odluka církve od státu, od roku 2000 bylo přijato několik zákonů, které stát a pravoslavnou církev spojují. Tyto zákony se týkají třeba ochrany náboženského cítění, omezování LGBT aktivit nebo potratů.

Reklama
Reklama
Reklama