


Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.

„Církev aktivně podporuje ruský stát ve válce, žehná vojákům a postihuje kněze, kteří se od této linie odchylují,“ říká v rozhovoru zveřejněném na webu Rakouské akademie věd. Patriarcha Kirill podle ní může nutit státní orgány, aby zatýkaly kněze, kteří nepronášejí jeho modlitby za vítězství.
„De facto jsme opět v situaci státní sovětské represe vůči církvi. V jistém smyslu bych řekla, že je to dokonce horší. Církev už nemá duchovní ani ideologickou nezávislost, protože stát nyní zastává ty samé ‚tradiční hodnoty‘, které káže patriarcha.“
Stoecklová mluví také o jakémsi paktu mezi prezidentem Vladimirem Putinem, patriarchou Kirillem a někdejším ředitelem FSB Nikolajem Patruševem. Nejde o formální dohodu, ale ideologickou shodu zástupců generace formované v prostředí sovětské KGB. V jejich představě Rusko nemůže fungovat bez silné ideologie. Marxismus-leninismus proto nahradil konzervatismus. „Jde o ideologii Ruska tradičních hodnot – početné rodiny, silní muži a slabé ženy,“ konstatuje.
Ačkoliv v ruské ústavě je formálně zakotvena odluka církve od státu, od roku 2000 bylo přijato několik zákonů, které stát a pravoslavnou církev spojují. Tyto zákony se týkají třeba ochrany náboženského cítění, omezování LGBT aktivit nebo potratů.



Mladí lidé dnes pijí méně alkoholu a k sexu přistupují opatrněji než generace před nimi. Ve své praxi to pozoruje i český sexuolog a gynekolog Zlatko Pastor. Podle něj se část intimního života přesouvá do online prostoru. Podobný posun naznačují také zahraniční průzkumy, které ukazují, že pro generaci Z může být někdy důležitější spánek nebo osobní rozvoj než randění.






Představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, že po konci bombardování Íránci svrhnou stávající režim, je naivní. V rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou to tvrdí expertka na Írán z Karlovy univerzity Zuzana Kříhová.



Od slavného pravidla osmi sklenic denně až po varování před kávou - kolem pitného režimu již roky koluje překvapivé množství polopravd. Moderní výzkumy přitom ukazují, že hydratace organizmu je složitější, ale i pestřejší, než jak ji často prezentují třeba na sociálních sítích. Tekutiny totiž nepřijímáme jen z vody a více často neznamená lépe.



Školní jídelny v Praze ovládla panika. Obdržely totiž „prošlé“ lososy a hned zalarmovaly dodavatele. Vzápětí se rozjela detektivní akce – dle zjištění Aktuálně.cz chyba byla v etiketách se špatně uvedenou trvanlivostí. Nezávadnost ryb potvrdily i kontroly, za pochybení padly dva vyhazovy. Jenže tím to nekončí – exšéf skladu jakékoliv zapojení do kauzy zapřel i přes důkazy, jež má redakce v rukou.