


Ukrajina obdržela dva humanoidní roboty Phantom MK-1 určené pro vojenské využití. Jejich nasazení má být jedním z prvních testů robotických vojáků ve skutečných bojových podmínkách.

Ukrajina se pátým rokem, kdy trvá válka s Ruskem, stala testovací laboratoří pro nové vojenské technologie a zbrojní start-upy z celého světa. Jedním z nich je americká společnost Foundation, která letos v únoru na Ukrajinu poslala své humanoidní roboty Phantom, jež firma označuje za první humanoidní roboty na světě vyvinuté speciálně pro obranné účely.
Magazín Time uvedl, že na Ukrajině mají zatím dva roboti Phantom projít testováním, které má ukázat, jak by si mohli vést v reálných bojových podmínkách.



„Humanoidní vojáci mohou být neocenitelní při zásobování a průzkumu, zejména pak na místech, kam se drony nedostanou – například do bunkrů,“ vysvětlil pro Time spoluzakladatel společnosti Foundation Mike LeBlanc. Dodal, že dnešní bojiště se postupně proměňuje ve válku robotů, v níž lidé hrají spíše podpůrnou roli.
Podle LeBlanca je dlouhodobým cílem vyvinout stroj, který dokáže používat jakýkoli zbraňový systém určený pro lidské vojáky – od kulometů přes granátomety až po vojenská vozidla. Robot navíc vytváří tepelnou stopu podobnou lidské, což by mohlo mást nepřátelské sledovací systémy.
Společnost Foundation už získala výzkumné kontrakty od americké armády, námořnictva i letectva a zařadila se tak mezi jejich oficiální dodavatele. Roboti Phantom by navíc měli projít testováním u americké námořní pěchoty, kde se budou učit umisťovat výbušniny na dveře, aby vojákům pomohli bezpečněji pronikat do budov.
Firma zároveň spolupracuje s americkým ministerstvem pro vnitřní bezpečnost na možném využití robotů Phantom pro hlídkování na hranici Spojených států s Mexikem.
Navzdory velkému potenciálu mají humanoidní roboti stále řadu zásadních nedostatků. Stroje jsou těžké a drahé, vyžadují pravidelné dobíjení a mohou být náchylné k mechanickým poruchám. Každý Phantom spoléhá přibližně na dvacet motorů, které řídí jeho pohyb, a i drobná závada může vyřadit z provozu celý systém.
Už dnes se ukazuje, že zajaté nebo zneškodněné drony mohou být cenným zdrojem zpravodajských informací, protože obsahují uložená operační data.
Experti proto varují, že podobné riziko by mohlo vzniknout i u humanoidních robotů. Pokud by se nepříteli podařilo systém hacknout nebo nad ním převzít kontrolu, mohl by jej obrátit proti jeho vlastním tvůrcům.
Na své limity také naráží samotná umělá inteligence. Odborníci upozorňují, že AI systémy mohou takzvaně „halucinovat“, tedy generovat nesprávné informace nebo chybná rozhodnutí, přestože působí velmi sebejistě.
LeBlanc se však domnívá, že rostoucí využívání autonomních systémů může zásadně proměnit způsob vedení válek. Podle něj by se budoucí konflikty mohly stát spíše technologickými souboji než střety mezi lidskými vojáky.
Magazín Time však upozorňuje i na opačný scénář. Humanoidní vojáci by podle nich mohli snížit politické i etické zábrany k zahájení konfliktu, ztížit určení odpovědnosti za případná pochybení a ještě více dehumanizovat válčení.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“