


Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to v pátek premiér Donald Tusk. Politici polské proevropské vládní koalice rozhodnutí národněkonzervativního prezidenta ostře kritizují.

Evropská komise (EK) v pátek uvedla, že je odhodlána pokračovat v realizaci dohody s Polskem v rámci programu SAFE, nebude se ale nijak zapojovat do domácí politické debaty.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz před pátečním mimořádným jednáním vlády řekl, že Polsko bude muset využívat stávající nástroje pro využívání nízkoúročených půjček z nástroje SAFE, které nejsou tak dobré jako ty, jež obsahoval zákon odmítnutý Nawrockým.
"Bude to těžší, někdy to půjde pomaleji... budeme se muset spoléhat na vlastní sílu, odhodlání, ale uděláme to," řekl Tusk.
Polsko může z nástroje SAFE získat půjčky v hodnotě 43,7 miliardy eur (téměř 1,1 bilionu korun) a rozhodnutí Nawrockého nepodepsat zákon, který vytvořil mechanismus pro využití těchto prostředků, vyostřil napětí mezi Tuskem a prezidentským palácem, uvedla agentura Reuters.
Varšava měla mít největší prospěch z programu SAFE, nicméně národněkonzervativní opoziční strana Právo a spravedlnosti (PiS) program označuje za snahu Německa vměšovat se do záležitostí Polska. Kritizovala také, že by Polsko ztratilo flexibilitu ve věci nákupu zbraní.
"Dosud jsem si myslel, že i při všech politických kontroverzích existuje mezi vládou a opozicí shoda v otázce odstrašování (ruského prezidenta Vladimira) Putina, podpory Ukrajiny, spojenectví se Spojenými státy a v otázce dozbrojování polské armády," řekl polský vicepremiér a ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Nawrocki, který je spojencem PiS, ve čtvrtek své veto zdůvodnil tím, že Polsko by se na desítky let zadlužilo a že by z věci profitovaly západní banky a finanční instituce. Tvrdil také, že přijetí zákona by znamenalo, že by o bezpečnosti Polska nerozhodovalo jen vedení země, ale i Brusel.
Tuskova vláda zdůrazňovala, že z programu by měl užitek především polský zbrojní průmysl, do kterého by směřovala většina prostředků.
Podle jejích plánů měla státní rozvojová banka BGK spravovat fond určený k vyplácení těchto peněz. Nicméně nyní bude muset vláda využívat existující Fond na podporu ozbrojených sil, jehož pravidla znemožňují vyplatit asi sedm miliard zlotých (40,1 miliardy korun) určených pro pohraniční stráž a policii, píše Reuters.
Nawrocki představil vlastní návrh financování armády, který zahrnuje využití nerealizovaných zisků z rostoucí ceny zlatých rezerv centrální banky. Vláda to ale odmítá, protože by to podle ní investice zpozdilo, a podotýká, že centrální banka v posledních letech zisky nevykazuje.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier dnes také zdůraznil, že Polsko je největším příjemcem peněz v rámci SAFE, mělo by získat téměř třetinu z celého finančního balíku.
"Polsko předložilo velmi silný a dobře připravený plán, který Evropské komise a Rada EU schválily v rekordním čase," uvedl mluvčí EK. "Pokud jde o další možné kroky, platby a podobně, naše pozice je jasná. Čas je pro nás klíčový a my jsme odhodláni plán neprodleně uskutečnit," dodal s tím, že unijní exekutiva dokončuje dohodu o půjčce, aby ji mohla podepsat s polskými úřady a vyplatit počáteční částku už v dubnu.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“