


Austrálie zavedla zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Francie, Španělsko, Řecko, Nizozemsko a Dánsko plánují podobný krok a uvažují o něm i Britové. Důvodem jsou obavy z vlivu sociálních sítích na psychické zdraví a vývoj mladistvých. Politici však zároveň naráží na otázku, jak tato pravidla technicky prosadit a jestli nepůjdou snadno obejít. Proti se staví i silný protivník – Donald Trump.

V Austrálii musí od prosince minulého roku technologické firmy provádět kontrolu věku uživatelů, jinak jim hrozí pokuta v přepočtu více než tři čtvrtě miliardy korun. Podle odborníků tráví děti na sociálních sítích příliš mnoho času. Následkem jsou úzkosti, poruchy spánku a pokles schopnosti soustředění.
Podle průzkumu veřejného mínění z června 2025, kterého se zúčastnilo na 27 tisíc respondentů z 30 zemí, si velká část dospělých přeje zákaz sociálních sítí pro děti mladších 14 let. V Německu se toto procento pohybovalo kolem 50 procent, ve Francii se pro zákaz vyjádřilo 85 procent dotazovaných. Na druhou stranu existují pochybnosti, zda jsou plošné zákazy pro mladistvé realistické. Detaily přináší britský list Financial Times.
Technologické společnosti už začaly v Bruselu agresivně lobbovat proti zákazu. Firmy jako Meta a TikTok odmítají plošný zákaz a navrhují alternativy, například přísnější ověření věku, které by probíhalo v obchodech s aplikacemi, tedy prostřednictvím Apple a Google. Většina platforem sociálních médií již stanovila minimální věk 13 let, ale jeho dodržování se opírá jen o prohlášení uživatele.
Evropská komise už vyvíjí prototyp aplikace pro ověřování věku, která by mladým lidem ztížila vyhýbání se omezením pomocí VPN nebo jiných metod. To uvítal Dariusz Standerski, státní tajemník polského ministerstva pro digitální záležitosti, s tím, že takový systémový přístup by byl lepší: „Chci mít zákon, který lze vykonávat. Jinak je to jen teorie,“ řekl.
Snahy o omezení sociálních sítí nenechaly chladným majitele sociální sítě X Elona Muska, který v reakci na slib španělského premiéra Pedra Sáncheze, že prosadí zákaz, označil Sáncheze za tyrana a zrádce španělského lidu. Americký prezident Donald Trump navíc vyhrožuje odvetnými opatřeními, pokud Evropská unie schválí další sankce či regulace sociálních sítí.
Kritici dále upozorňují, že ověřování věku je dnes technologické složité a blokované stránky se dají zobrazit pomocí VPN. Další kritici argumentují, že plošné regulace mohou narušit právo na soukromí. Zakladatel populární komunikační aplikace Telegram Pavel Durov tvrdí, že se Sánchez snaží přeměnit Španělsko v policejní stát pod zástěrkou ochrany dětí, a vyjádřil obavy z masivního sběru soukromých dat uživatelů a ztrátu anonymity v kyberprostoru.



V Praze na Žižkově hoří střecha ubytovny, hasiči vyhlásili druhý ze čtyř stupňů požárního poplachu. Obyvatele z budovy zachraňují s pomocí žebříků. Novinářům to sdělili hasičští mluvčí Miroslav Řezáč a Vojtěch Rotschedl.



Babišova vláda přichází z historickou změnou financování veřejnoprávních médií, opozice varuje před jejich likvidací. Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře dostanou od příštího roku místo výnosu z poplatků peníze ze státního rozpočtu, celkem 7,8 miliard korun. Ministr to oznámil na úterní tiskové konferenci.



Česká tenistka Karolína Muchová na úvod antukové sezony porazila v prvním kole turnaje ve Stuttgartu 6:2 a 6:4 Aljaksandru Sasnovičovou z Běloruska.






Stát od středy zvýšil maximální ceny paliv. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který v úterý odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.