Odešla výrazná tvář levice, za Jospinovy vlády Francie zkrátila pracovní dobu

Ve věku 88 let zemřel bývalý francouzský premiér Lionel Jospin. Informovaly o tom v pondělí agentury AFP a Reuters s odkazem na francouzská média a rodinu bývalého předsedy vlády. Jospinova rodina podle stanice BFMTV uvedla, že zemřel v neděli.

Jospin se narodil v roce 1937 poblíž Paříže. Po studiích ve Francii i v zahraničí působil zejména jako univerzitní profesor. Za Socialistickou stranu (PS), do níž vstoupil na začátku 70. let, se v roce 1984 dostal do Evropského parlamentu. Od roku 1988 do roku 1992 působil jako ministr školství. Následně v roce 1995 v prvním kole prezidentských voleb překvapivě porazil všechny kandidáty včetně Chiraca. Ve druhém kole už mu však podlehl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron Jospina označil za významnou osobnost historie své země. "Svou důsledností, odvahou a ideálem pokroku ztělesňoval ideály republiky," uvedl na síti X. Také premiér Sébastien Lecornu připomněl na síti X Jospinův odkaz. Svého předchůdce v čele francouzské vlády označil za vzor angažovanosti a doplnil, že jeho činnost zanechala na Francii trvalou stopu.

"Byl inspirací, vzorem a autoritou pro všechny socialisty," uvedl ve vysílání rozhlasové stanice France Inter šéf Socialistické strany (PS) Olivier Faure. Jospin byl podle něj v poslední době nemocný. "Jeho odchod tu zanechává prázdné místo," doplnil Faure. Hold svému předchůdci v čele francouzské vlády vzdali také bývalí premiéři Dominique de Villepin, Gabriel Attal či Élisabeth Borneová.

Jospinova PS v roce 1997 vyhrála předčasné parlamentní volby a on se tak stal třetím premiérem z období francouzské páté republiky, který působil v takzvané kohabitaci. Tímto termínem je ve Francii označována situace, kdy prezidentské a premiérské křeslo zastávají politici z odlišných politických stran.

Za Jospinovy vlády Francie zkrátila pracovní týden a vytvořila nová pracovní místa ve veřejném sektoru. S motem "ano tržní ekonomice, ne tržní společnosti" jeho kabinet privatizoval velké státní podniky a souhlasil s úspornými opatřeními ve veřejném sektoru, aby umožnil vstup Francie do eurozóny.

Jeho socialismus nebyl nikdy ortodoxní a privatizace státních podniků pokračovala i za jeho vlády. Hlásal "rovnováhu mezi státem a trhem" či že je "třeba smířit sociální spravedlnost a ekonomickou účinnost". Oblibu mu zajistilo i to, že byl po celou svou kariéru bezúhonný a vyhnula se mu i obvinění z korupce, jež jsou jinak již desetiletí výraznou součástí francouzského politického folklóru.

V roce 2002 Jospin znovu kandidoval na post prezidenta, už v prvním kole ho ale těsně porazil kandidát krajní pravice Jean-Marie Le Pen. Jen několik minut poté, co úřady vyhlásily volební výsledky, Jospin prohlásil, že za nečekanou porážku přijímá plnou odpovědnost. Od té doby již nikdy nezastával žádný volený úřad.

Po období mlčení v roce 2007 zvažoval prezidentskou kandidaturu proti Nicolasi Sarkozymu, ale nakonec zůstal stranou. V roce 2012 se zapojil do kampaně Françoise Hollanda. I poté se pravidelně angažoval ve francouzském politickém životě. Mimo jiné byl také jmenován členem Ústavní rady, což je nejvyšší instituce soudní moci ve Francii.