Evropané volají po zákazu konverzních praktik. OSN a Rada Evropy je označují za mučení

Europoslanci minulý týden debatovali o evropské občanské iniciativě k zákazu tzv. konverzních terapií, jejichž účelem je změna či potlačení sexuální orientace nebo genderové identity LGBTIQ+ osob. Levicové a středové frakce iniciativu podpořily. Podle pravice by však její návrhy mohly omezit rodinný život a svobodu vyznání.

Konverzní praktiky vychází z přesvědčení, že odlišná sexuální orientace či genderová identita jsou nemocí, kterou je možné „vyléčit“. Světová zdravotnická organizace nicméně přestala homosexualitu označovat za nemoc už v roce 1990, od roku 2019 se mezi ně přestala řadit i transsexualita.

Podoba konverzních praktik může sahat od psychického nátlaku až po brutální praktiky, jakými jsou například využívání elektrošoků nebo sexuálního násilí.

Na svých obětech přitom mohou zanechat trvalé následky, ať už na jejich psychickém, nebo fyzickém zdraví. Právě proto je OSN a Rada Evropy označují za mučení.

Celkem v osmi státech Evropské unie existují různé formy zákazů konverzních praktik. Zpravidla jsou před nimi chráněny děti a další zranitelné osoby, trestná bývá i samotná propagace. Svéprávní dospělí je však často stále podstupovat mohou, pokud k tomu dobrovolně dají souhlas.

Právní úpravy jednotlivých států se rozchází i co do rozsahu možných sankcí pro pachatele. Například v Německu a na Maltě pachatelům hrozí maximálně rok vězení, v Portugalsku až pět let. Státy nejsou jednotné ani v uplatňování dalších sankcí, jako jsou pokuty a zákazy činnosti.

Explicitní zákaz v osmi zemích unie

Hlavním problémem podle organizátorů iniciativy a dalších lidskoprávních organizací zůstává absence explicitního zákazu ve většině členských států. Jedním z těchto států je i Česká republika, navzdory faktu, že dříve konverzní praktiky odsoudila v Radě OSN pro lidská práva.

Nejagresivnější formy praktik jsou v Česku vzhledem k jejich násilné povaze postižitelné, pojem „konverzní praktiky“ však české trestní právo nezná.

Tyto praktiky jsou odsuzovány i odbornou veřejností. Data Agentury EU pro základní práva přesto ukazují, že se s nimi 37 procent LGBTIQ+ Čechů setkalo. To je společně s daty z Řecka, Estonska, Kypru a Slovenska nejvíce z celé Evropské unie. Unijní průměr činí 25 procent.

Spolek Prague Pride, který je jednou z největších organizací hájících práva LGBTIQ+ lidí v Česku, zákaz konverzních praktik ve vyjádření pro redakci Update EU podpořil.

Co žádají občané?

Organizátoři občanské iniciativy prosazují plošný zákaz konverzních praktik nezávisle na souhlasu jedince. Toho by mohlo být dosaženo jejich zařazením na seznam činů trestných napříč Evropskou unií prostřednictvím směrnice.

Organizátoři zároveň po Komisi požadují, aby navrhla revizi směrnice o právech obětí trestných činů. Cílem by mělo být zajištění minimálních standardů podpory a ochrany obětí konverzních praktik ve členských státech.

Iniciativa nasbírala více než 1,1 milionu podpisů a překročila potřebné milníky v jedenácti státech unie. Splnila tak veškeré potřebné podmínky pro uspořádání veřejného slyšení v Evropském parlamentu, které se již konalo. Do šesti měsíců od předložení platné iniciativy se musí vyjádřit i Komise.

Varování před zásahy do rodinného života

Nad rámec uskutečněného veřejného slyšení nyní v europarlamentu proběhla i debata europoslanců. Na jejím závěru se nehlasovalo o usnesení k iniciativě, europoslanci však už v minulosti vyzvali Komisi k tomu, aby prozkoumala možnosti plošného zákazu konverzních praktik.

K iniciativě se před debatou vyjádřila eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbibová. „Boj proti těmto praktikám je jasnou prioritou naší strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob na dalších pět let,“ upozornila Lahbibová.

Dodala však, že Komise stále nepřijala pozici k občanské iniciativě, protože musí pečlivě zvážit názory všech zúčastněných stran. Zdůraznila také, že se Komise musí držet svých kompetencí.

Podpora napříč frakcemi

Občanské iniciativě nejčastěji vyjadřovali podporu europoslanci z frakcí lidovců, socialistů, zelených a liberálů. Pro zákaz konverzních praktik se vyslovila například francouzská europoslankyně Fabienne Kellerová.

„Rada Evropy označuje konverzní praktiky za mučení. Listina základních práv EU jasně zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace. Pár let zpátky jsme Evropský parlament označili za zónu svobody LGBTIQ+ v reakci na zóny bez LGBTIQ+ vyhlašované v Polsku a Maďarsku,“ připomněla europoslankyně.

Česká europoslankyně Danuše Nerudová konverzní praktiky také odsoudila. „Jedná se o mučení, přesto se v Evropě děje. Jedna ze čtyř LGBTIQ+ osob v Evropské unii má zkušenost s konverzními praktikami. Jak můžeme v době krize psychického zdraví mladé generace tolerovat praktiky spojené s depresemi, úzkostmi a sebevraždami? Zakažme tyto praktiky a poskytněme obětem odbornou pomoc,“ řekla Nerudová na plénu.

Někteří europoslanci pocházející z konzervativní frakce ECR, pravicově populistické skupiny Patrioti pro Evropu nebo krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů však vyjádřili obavu, že by občanská iniciativa mohla vést k nepřiměřeným zásahům do rodinného života a náboženského přesvědčení občanů.

„Násilí a nátlak by vždy měly být odsouzeny – fakt je, že se jedná o zločiny ve všech našich státech. Chápeme však, že tato občanská iniciativa chce kriminalizovat veškeré praktiky, které by mohly danou osobu jakkoliv psychicky ovlivnit. Proto se ptám: Nesmí snad již rodiče radit svým dětem, aby respektovaly svoji biologickou identitu? Mají se kněží obávat výkladu některých částí učení katolické církve?“ ptal se italský europoslanec Paolo Inselvini.

Co udělá Evropská komise?

Evropská komise má nyní čas na formulaci svého postoje, do 17. května by se měla k občanské vyjádřit oficiálně. Může navrhnout změny legislativy podle přání občanů nebo navrhnout jiný nástroj.

Je také možné, že Komise předložení návrhů k legislativním změnám odmítne s odůvodněním, že vhodné nástroje již existují nebo nejsou potřebné. Drtivá většina úspěšných evropských občanských iniciativ nicméně zatím nevedla ke změnám unijní legislativy.