Rusko a Čína mohou útok USA na Venezuelu brát jako potvrzení sfér vlivu: „Vy tedy máte Latinskou Ameriku, my si půjdeme pro své ve východní Evropě a my v jihovýchodní Asii,“ říká Ivan Pilip, člen vedení nadace CASLA, která se zabývá Latinskou Amerikou.
Co stálo za útokem? Je to jen venezuelské angažmá v drogovém byznysu, nebo to má širší důvody?
Venezuelské angažmá v drogovém byznysu je jednoznačně zástupný důvod, stejně jako údajné posílání zločinců do USA. Je pravda, že ve Venezuele bylo propojeno vedení státu s vedením narkomafií, ale podíl Venezuely na obchodu s drogami byl srovnatelný s dalšími zeměmi regionu.
Mnohem důležitější je zájem USA o politický vliv na celý region, protože Donald Trump nikdy nezmiňoval hlavní důvod, proč bylo opravdu žádoucí, aby režim padl: šlo o násilný autoritářský režim falšující volby, se stovkami politických vězňů a čtvrtinou národa v emigraci.
Můžete přiblížit, o jaký režim se ve Venezuele jedná?
Venezuelský režim se dostal k moci v roce 1999 jako populisticko-levicový projekt inspirovaný Kubou a podobnými systémy. Jeho tehdejší představitel Hugo Chávez byl charismatický bývalý důstojník a také si díky příznivé ekonomické situaci, zejména cenám ropy, udržoval podporu obyvatel.
Po jeho smrti v roce 2013 nastoupil Nicolás Maduro a režim stále více směřoval k autoritářskému řízení. Maduro dokončil rozklad ekonomiky, započatý za Cháveze, spolupracoval s Ruskem, Íránem a Čínou, celkově byl jedním z nejhorších režimů na západní polokouli.
Jakou má (nebo měl) Maduro reálnou podporu Venezuelanů?
Madurova podpora byla velmi nízká, odhady hovořily o 15 až 20 procentech. Nejpřesnější obraz daly volby z léta roku 2024, kdy přes masivní kampaň a zcela neférové prostředí dokázala opozice získat téměř 2/3 hlasů, A to navzdory tomu, že hlavní kandidátce Maríi Corině Machadové nebylo umožněno kandidovat a opozice nasadila málo známého diplomata Edmunda Gonzáleze.
Maduro ale pevně ovládal ozbrojené složky a paramilitární jednotky zvané colectivos…
Co může následovat po Madurově zatčení či únosu? Zkolabuje venezuelský režim, nebo ho naopak odpor vůči Američanům posílí?
Pokud byl Maduro opravdu zatčen, režim padne. Hlavní problém ale bude zemi stabilizovat – má sice legálně zvolené vedení a respektovanou hlavu opozice, nositelku Nobelovy ceny míru Maríu Corinu Machadovou, ale veškeré ozbrojené složky byly kontrolované režimem, infiltrované agenty Kuby, podílely se na nelegálních obchodech s drogami a nerosty...
Zemi bude určitě hrozit nestabilita a násilí.
Jak na to reagují nebo budou reagovat ostatní jihoamerické země?
Většina latinsko-amerických zemí pád režimu přivítá, byl na obtíž i umírněným levicovým vládám a jeho jediní spojenci byla Kuba a Nikaragua. Kontinent se navíc posunul po volbách v Bolívii a v Chile doprava, takže levice (ve své více méně demokratické verzi) vládne jen v Brazílii, Mexiku a Kolumbii (tam ale tento rok zřejmě také prohraje).
Obavy ovšem budou z obnovování příliš mocenského přístupu USA, který se nemusí líbit ani umírněně pravicovým nebo centristickým politikům a obyvatelům.
Jak úzké vztahy měl Maduro k Rusku a Číně?
Režim měl blízké vztahy s Čínou, Ruskem a dalšími obdobnými režimy, zejména Íránem. Čínská delegace dokonce právě jednala v Caracasu. Přesto nelze očekávat víc než formální protesty.
Riziko spočívá v něčem jiném – Rusko a Čína mohou útok USA brát jako potvrzení sfér vlivu: „Vy tedy máte Latinskou Ameriku, my si půjdeme pro své ve východní Evropě a my v jihovýchodní Asii…“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Láska vyřadil Žantovského i Žáčka. Teď jde na známého šéfa školy. A zkusí i velkou Prahu
Když Aktuálně.cz nedávno přineslo reportáž o tom, jak se studenti jedné ze škol rozhodli dostat svého ředitele do Senátu, bylo pravděpodobné, že mu bude stát v cestě dosavadní senátor Václav Láska. Ten nyní potvrdil, že se pokusí své křeslo už podruhé obhájit, a zároveň oznámil smělé plány se svým hnutím SEN 21. Rád by s ním pronikl mezi politickou elitu a zkusí i pražský magistrát.
Politická šikana: Totalitní ministr kultury Klempíř? Brnká na velmi nechutnou strunu
Ministr kultury Oto Klempíř chce mít právo veta při rozdělování dotací v kultuře. Jen trochu zapomněl na to, že jako ministr tady není od toho, aby určoval, co je a co není umění, a zda je hodno finanční podpory. Škoda. Od umělce a bývalého frontmana kapely J.A.R., která byla symbolicky založena 17. listopadu 1989, by člověk trochu svobody čekal.
ŽIVĚ Trump ani Írán neschválili pákistánský návrh příměří, Írán přišel s vlastními požadavky
Americký prezident Donald Trump neschválil Pákistánem předložený návrh příměří s Íránem a hodlá ve válce pokračovat. Neschválil jej ani Írán, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války.
Česko, továrna na tituly. Bouzková ustála kolaps, Kolumbijci se smáli jejímu přešlapu
Marie Bouzková nenápadně stoupá směrem k elitní světové dvacítce. Česká tenistka na antuce v Kolumbii zvládla náročnou roli největší favoritky a získala svůj třetí titul na okruhu WTA, premiérový mimo území své vlasti. V Bogotě přitom dokázala ustát málo vídaný kolaps i drobné fotbalové faux pas, kterým zaskočila jihoamerické publikum.
Rozjetý Lehečka zvládl přesun na antuku, v Monte Carlu jde dál i Macháč
Čeští tenisté Jiří Lehečka i Tomáš Macháč zvládli na úvod turnaje Masters v Monte Carlu třísetové bitvy a postoupili do druhého kola. Jedenáctý nasazený Lehečka zdolal amerického kvalifikanta Emilia Navu. S hráčem z druhé stovky světového žebříčku se finalista předchozího Masters v Miami trápil tři hodiny, nakonec ale zahájil antukovou sezonu ve dvouhře vítězstvím 7:6, 6:7, 6:2.