


„Některé země chtějí spáchat ekonomickou sebevraždu, omezit vlastní výrobu energie a přesunout své průmyslové odvětví do zahraničí. Byli bychom raději, kdyby to naši spojenci nedělali.“ Takhle ostře promluvil na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Paříži americký ministr energetiky Chris Wright.

Ostrý výpad amerického ministra proti unijní klimatické politice přichází ve chvíli, kdy evropský chemický průmysl, který byl kdysi pilířem konkurenceschopnosti Evropy, vstoupil do fáze existenčního úpadku. Předseda jedné z největších světových chemických společností INEOS Jim Ratcliffe uvedl varovná čísla.
Od roku 2024 ztratila podle něj Evropa 101 průmyslových závodů a na 75 tisíc pracovních míst, což představuje 70 miliard eur výrobní kapacity. Ceny energie v Evropě jsou čtyřikrát vyšší než ve Spojených státech; emise se nesnižují, ale přesouvají do zahraničí; a kontinent systematicky oslabuje svou průmyslovou základnu, zatímco ostatní zrychlují.
I šéf největšího chemického komplexu v Evropě BASF Markus Kamieth v autorském textu pro Financial Times varuje: „Evropský průmysl je pod bezprecedentním tlakem.“ „Investice v chemickém průmyslu klesly v roce 2025 o 80 procent a počet uzavíraných závodů se zdvojnásobil.“ Kamieth kritizuje především unijní systém obchodování s emisemi (ETS), tzv. emisní povolenky.
Podobně Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR, burcuje: „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu.“
Průmyslové podniky tvoří podle Tamchyny v Česku obrat 1,2 bilionu korun a mají přes 400 tisíc přímých zaměstnanců. „Jde o výrobu, která je nezbytná. Jsme prokazatelně nenahraditelní pro zdravotnictví, potravinářství, energetiku i obranný průmysl. Nenahraditelní pro bezpečnou a odolnou Evropu,“ argumentuje.
Jednu cestu ukazuje Francie. Nový energetický zákon výrazně snižuje cíle země v oblasti větrné a solární energie, ale především ruší předchozí zákonný mandát k uzavření 14 jaderných reaktorů.
To byl volební slib prezidenta Macrona z roku 2017, který později změnil kurz a podpořil rozšiřování jaderné energie plánem na výstavbu nejméně šesti nových reaktorů. Cíle v oblasti větrné a solární energie jsou novým zákonem sníženy na 105–135 gigawattů (GW) instalovaného výkonu do roku 2035, což je méně než v návrzích, které počítaly s 133–163 GW.



Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.



Den po čtvrtfinálové porážce s Kanadou 3:4 v prodloužení přiletěli zklamaní čeští hokejisté z olympijských her v Miláně zpět do Prahy.



Sněhové laviny zabíjejí napříč Evropou a Spojenými státy. Jen za poslední týden si vyžádaly téměř dvě desítky lidských životů. Nejhorší katastrofa se stala v Kalifornii nedaleko jezera Tahoe, kde v úterý o život přišlo osm lyžařů.



Ruský ministr digitálního rozvoje Maksut Šadajev ve středu prohlásil, že zahraniční zpravodajské služby si mohly číst zprávy na sociální síti Telegram, které si vyměňovaly ruské jednotky bojující na Ukrajině. Zástupci sítě toto tvrzení popřeli, firma nezjistila žádné problémy se šifrováním. Podle ní chce ruská vláda ospravedlnit zákaz Telegramu. Informovala o tom agentura Reuters.



Více než 700 představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a vyslovilo podporu českým kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je nepřehlédnutelná.