Reklama
Reklama

Nulové emise do roku 2050? Nulová šance! Americký ministr energetiky ukázal cestu

„Některé země chtějí spáchat ekonomickou sebevraždu, omezit vlastní výrobu energie a přesunout své průmyslové odvětví do zahraničí. Byli bychom raději, kdyby to naši spojenci nedělali.“ Takhle ostře promluvil na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Paříži americký ministr energetiky Chris Wright.

Americký ministr energetiky Chris Wright
Americký ministr energetiky Chris WrightFoto: Reuters
Reklama

Ostrý výpad amerického ministra proti unijní klimatické politice přichází ve chvíli, kdy evropský chemický průmysl, který byl kdysi pilířem konkurenceschopnosti Evropy, vstoupil do fáze existenčního úpadku. Předseda jedné z největších světových chemických společností INEOS Jim Ratcliffe uvedl varovná čísla.

Od roku 2024 ztratila podle něj Evropa 101 průmyslových závodů a na 75 tisíc pracovních míst, což představuje 70 miliard eur výrobní kapacity. Ceny energie v Evropě jsou čtyřikrát vyšší než ve Spojených státech; emise se nesnižují, ale přesouvají do zahraničí; a kontinent systematicky oslabuje svou průmyslovou základnu, zatímco ostatní zrychlují.

I šéf největšího chemického komplexu v Evropě BASF Markus Kamieth v autorském textu pro Financial Times varuje: „Evropský průmysl je pod bezprecedentním tlakem.“ „Investice v chemickém průmyslu klesly v roce 2025 o 80 procent a počet uzavíraných závodů se zdvojnásobil.“ Kamieth kritizuje především unijní systém obchodování s emisemi (ETS), tzv. emisní povolenky.

Podobně Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR, burcuje: „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu.“

Reklama
Reklama

Průmyslové podniky tvoří podle Tamchyny v Česku obrat 1,2 bilionu korun a mají přes 400 tisíc přímých zaměstnanců. „Jde o výrobu, která je nezbytná. Jsme prokazatelně nenahraditelní pro zdravotnictví, potravinářství, energetiku i obranný průmysl. Nenahraditelní pro bezpečnou a odolnou Evropu,“ argumentuje.

Jednu cestu ukazuje Francie. Nový energetický zákon výrazně snižuje cíle země v oblasti větrné a solární energie, ale především ruší předchozí zákonný mandát k uzavření 14 jaderných reaktorů.

To byl volební slib prezidenta Macrona z roku 2017, který později změnil kurz a podpořil rozšiřování jaderné energie plánem na výstavbu nejméně šesti nových reaktorů. Cíle v oblasti větrné a solární energie jsou novým zákonem sníženy na 105–135 gigawattů (GW) instalovaného výkonu do roku 2035, což je méně než v návrzích, které počítaly s 133–163 GW.

Reklama
Reklama
Reklama