Reklama
Reklama

Nový americký arzenál poprvé v boji. Jaké zbraně mění průběh války mezi USA a Íránem

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se rychle proměnila v jeden z technologicky nejkomplexnějších střetů v moderní historii. Zatímco Írán zahlcuje protivzdušnou obranu obrovským množstvím levných zbraní, Západ spoléhá na přesné a technologicky vyspělé systémy. Aktuálně.cz přináší přehled klíčových zbraní, které dnes formují podobu blízkovýchodního konfliktu.

Zbraně používané v operaci Epická zuživost
Zbraně používané v operaci Epická zuživostFoto: Maptiler.com, Chat GPT
Reklama

Patriot/THAAD

Americký systém protivzdušné obrany Patriot se stal jednou z nejvíce využívaných obranných zbraní v této válce. Kromě Spojených států jej používá například Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt.

Systém využívá pokročilý radar, který sleduje přilétající drony a rakety a následně vypouští záchytné střely určené k jejich zničení.

Systém protivzdušné obrany Patriot na Slovensku.
Systém protivzdušné obrany Patriot na Slovensku.Foto: X02551

V některých případech dosahuje úspěšnost záchytu více než 90 procent. Problémem je však cena: jedna střela PAC-3 může stát až čtyři miliony dolarů. Při sestřelování dronů v hodnotě desítek tisíc dolarů tak vzniká výrazná ekonomická nerovnováha.

Další klíčovou vrstvou americké protiraketové obrany je systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Ten je navržen speciálně k zachycení balistických raket v závěrečné fázi jejich letu a na rozdíl od systému Patriot ničí hrozby vysoko v atmosféře.

Reklama
Reklama

Tomahawk

Střely s plochou dráhou letu Tomahawk patří už desítky let k základním úderným zbraním amerického námořnictva. Jsou odpalovány z torpédoborců a ponorek a dokážou zasáhnout cíle vzdálené více než 1500 kilometrů. Střela letí nízko nad zemí a může sledovat složité trasy naprogramované ještě před odpálením.

Dlouhý dolet a schopnost vyhnout se radarům umožňují Spojeným státům zasahovat cíle hluboko uvnitř Íránu, aniž by musely vystavovat svá letadla přímému nebezpečí.

Tomahawky v akci: takto vypadá odpalování amerických střel.
Tomahawky v akci: takto vypadá odpalování amerických střel.Foto: Reuters

Šáhid

Šáhid-136 je nejpoužívanější zbraní íránského arzenálu. Tento dron se stal symbolem strategie opotřebovávací války Teheránu.

Jde o poměrně jednoduchý stroj. Je dlouhý zhruba tři metry, má charakteristické delta křídlo a pohání ho malý vrtulový motor v zadní části. Dron nese výbušnou nálož o hmotnosti přibližně 40 až 60 kilogramů a je naprogramován tak, aby zasáhl předem určené souřadnice a při nárazu explodoval. Doletět může zhruba až dva tisíce kilometrů.

Reklama
Reklama
Kamikadze drony Šahíd 136
Kamikadze drony Šahíd-136Foto: Reuters

Jeho hlavní výhodou je nízká cena, která se pohybuje mezi 20 a 50 tisíci dolary. To Íránu umožňuje vypouštět velké množství těchto dronů proti vojenským základnám, ropným zařízením i městské infrastruktuře.

Zničení levného dronu často vyžaduje odpálení střel za několik milionů dolarů. I úspěšná obrana tak představuje značnou finanční zátěž a vede k opotřebovávací válce, v níž se Írán snaží vyčerpat zásoby protiraketových střel Spojených států a jejich spojenců.

LUCAS

Americká odpověď na íránské drony Šáhid. LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System) je levný jednorázový útočný dron inspirovaný Šahídem-136 a nasazuje se k ničení radarů, odpalovacích zařízení nebo skladů munice.

Spojené státy se jeho nasazením snaží vyrovnat ekonomickou výhodu, kterou Írán získal v dronové válce. Při úderech na Írán byl poprvé nasazen v boji.

Reklama
Reklama
Dron LUCAS
Dron LUCASFoto: CENTCOM

F-35 Lightning II

Klíčové letadlo amerického a izraelského arzenálu, které sehrálo významnou roli i při úderech na nejvyšší íránské vedení včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Díky radarově absorpčním materiálům je letoun navržen tak, aby byl pro radary co nejhůře zjistitelný. Zároveň může odpalovat přesně naváděné zbraně na cíle vzdálené až 400 kilometrů, aniž by se musel přiblížit k nepřátelské protivzdušné obraně.

Izrael provozuje necelých 40 stíhaček F-35I a přikupuje další
Izrael provozuje necelých 40 stíhaček F-35 a přikupuje dalšíFoto: Reuters

F-35 také kombinuje data z radaru, kamer a dalších senzorů do jednoho integrovaného systému, který pilotovi poskytuje detailní přehled o situaci.

Díky těmto schopnostem je letoun mimořádně účinný při ničení protivzdušné obrany a při zajišťování vzdušné převahy, což umožňuje dalším letadlům operovat bezpečněji.

Reklama
Reklama

Bombardér B-2 Spirit a „bunker-buster“

Stealth bombardér B-2 patří mezi nejpokročilejší letadla, jaká kdy byla postavena. Jeho konstrukce a speciální materiály výrazně snižují radarovou stopu, což mu umožňuje pronikat do silně bráněného vzdušného prostoru. V současnosti je B-2 také jediným letounem schopným nést protibunkrovou bombu GBU-57.

Bomba GBU-57 váží přibližně 13,5 tuny a je navržena tak, aby pronikla hluboko do země, než exploduje. Vyvinuta byla speciálně k ničení opevněných jaderných zařízení ukrytých hluboko pod zemí nebo pod horami.

Letoun B-2 Spirit.
Letoun B-2 Spirit.Foto: Aktuálně.cz / USAF / Wikipedia / Public domain

Odhaduje se, že během loňské operace Půlnoční kladivo, při níž byly tyto bomby poprvé nasazeny v boji, shodilo sedm bombardérů B-2 celkem 14 těchto „bunker-busterů“ na íránská jaderná zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu.

HIMARS a PrSM

Raketomet HIMARS patří mezi nejdůležitější prostředky amerického raketového dělostřelectva. V tomto konfliktu byl poprvé v boji nasazen i jeho nový typ munice PrSM (Precision Strike Missile), balistická střela krátkého doletu vyvinutá jako náhrada raket ATACMS.

Reklama
Reklama

Oproti nim nabízí dostřel až 500 kilometrů s potenciálem dalšího výrazného zvýšení. Díky menším rozměrům může systém HIMARS nést dvojnásobný počet těchto střel. Budoucí verze mají navíc získat schopnost zasahovat pohyblivé cíle a využívat pokročilejší způsoby navádění.

Fattáh

Írán tvrdí, že střela Fattáh představuje zásadní průlom v raketové technologii. Podle Teheránu dokáže dosahovat rychlosti až 15násobku rychlosti zvuku a má dolet přibližně 1400 kilometrů.

Íránští představitelé ji označují za hypersonickou raketu schopnou manévrovat během letu, což by oproti tradičním balistickým střelám s předvídatelnou trajektorií výrazně ztěžovalo její zachycení.

Navzdory těmto tvrzením američtí a izraelští představitelé nepotvrdili, zda Fattáh skutečně splňuje technickou definici hypersonické zbraně. Zároveň není potvrzeno ani to, že byla zbraň během konfliktu skutečně nasazena.

Reklama
Reklama

Šaháb-3

Přestože v konfliktu hrají významnou roli drony, balistické rakety zůstávají páteří íránských útoků na dlouhou vzdálenost. Mezi nimi vyniká zejména raketa Šaháb-3, která patří k nejdůležitějším zbraním íránského arzenálu.

Tato balistická raketa středního doletu nese bojovou hlavici o hmotnosti zhruba 770 kilogramů a dokáže zasáhnout cíle až na vzdálenost dvou tisíc kilometrů.

Raketa Šaháb-3.
Raketa Šaháb-3.Foto: Reuters

V současném konfliktu jsou tyto rakety často odpalovány v koordinovaných vlnách společně s roji dronů. Zatímco balistické rakety letí extrémně vysokou rychlostí po strmé trajektorii, drony se k cíli přibližují nízko nad zemí.

Tato kombinace představuje velkou výzvu pro systémy protivzdušné obrany a vyžaduje nasazení několika různých typů záchytných systémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama