Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí uvedl, že příští týden bude s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednat o íránských jaderných aktivitách i o další fázi Trumpova mírového plánu pro Pásmo Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.
Netanjahu v pondělí na společné tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem v Jeruzalémě řekl, že Izrael ví, že Írán v poslední době prováděl "cvičení", aniž by je blíže popsal. Íránská média dříve v pondělí uvedla, že Írán v několika městech provedl raketová cvičení, podle Reuters již podruhé za poslední měsíc.
Západní mocnosti pokládají íránský balistický arzenál za konvenční vojenskou hrozbu pro Blízký východ, ale také za možný nástroj k odpalu jaderných zbraní, pokud by je Írán vyvinul. Teherán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou bombu neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Vztahy mezi Izraelem, Řeckem a Kyprem v uplynulých deseti letech zesílily, což je podle Reuters dáno mimo jiné sdílenými obavami z rostoucího tureckého vlivu v regionu.
Netanjahu uvedl, že i přes "významné úspěchy" během červnové dvanáctidenní války s Íránem zůstávají základní očekávání Izraele a Spojených států vůči Íránu stejná - mimo jiné požadavek na snížení úrovně obohacování uranu. Při tomto obohacování se v uranu zvyšuje podíl izotopu 235, který je klíčový pro jaderné štěpení a jehož zvýšená koncentrace je předpokladem pro výrobu jaderné bomby.
"Samozřejmě to bude jedním z témat našich jednání," řekl izraelský premiér k plánované schůzce s Trumpem příští týden. "O konfrontaci s Íránem neusilujeme, naším cílem je stabilita, prosperita a mír," dodal.
Podle Netanjahua se jeho rozhovory s Trumpem ve Washingtonu zaměří především na přechod k další fázi Trumpova plánu pro Gazu a na řešení situace kolem libanonského militantního hnutí Hizballáh, které je podporováno Íránem. Netanjahu v této souvislosti uvedl, že Izrael si přeje "stabilní a svrchovaný Libanon" a také, aby jemenští Íránem podporované povstalci Húsíové neútočili na obchodní lodě.
Se svým řeckým a kyperským protějškem se Netanjahu dohodl na prohloubení bezpečnostní spolupráce. Zmínil také iniciativu tří zemí, jejímž cílem je propojit Indii s Evropou přes Blízký východ po moři a železnicí.
Christodulidis projekty popsal jako vytvoření "jihovýchodní brány, která spojí Evropu s Blízkým východem a dalšími regiony". Lídři také uvedli, že se budou snažit pokročit v projektu podmořského elektrického kabelu, jenž má propojit jejich energetické sítě s Evropou a Arabským poloostrovem.
Mitsotakis podle Reuters poznamenal, že Řecko je vstupní branou pro zkapalněný zemní plyn. "Je to nové energetické centrum jihovýchodní Evropy," řekl s tím, že propojovací projekty zůstávají klíčovou prioritou všech tří zemí.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Průzkum průzkumů: Babiš má nevídaný náskok na druhého, rozpad Spolu zatřásl historií
Propast mezi preferencemi dvou nejsilnějších stran se zvětšila na téměř 20 procentních bodů. To je největší odstup v historii nejen samostatné České republiky, ale i demokratického Československa. V nižších patrech probíhají bitvy o přízeň zbylých voličů, jsou to však hry s nulovým, či dokonce záporným součtem.
Konce války se dočkají jen mrtví, píše Zelenského rival a varuje před „zónou smrti“ v Íránu
Bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj varuje před konfliktem v okolí Perského zálivu. Spolu s válkou na Ukrajině totiž mohou pomalu přerůst v globální konflikt. Kritizuje také neschopnost světových lídrů jednat.
Energetik varuje – může nás zachránit jediný zdroj energie
Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.
