


Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.

„Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Je to velmi strategické místo,“ řekl americký prezident Donald Trump minulý týden na palubě letounu Air Force One.
„V současné době je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi. Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti,“ opakoval.
Největší ostrov světa se už několik týdnů dostává na hlavní stránky světových médií. Bílý dům totiž vyhrožuje, že je ochotný použít k získání ostrova i vojenskou sílu. V praxi by to znamenalo, že by Američané zaútočili na svého spojence v NATO – Dánsko, pod které Grónsko spadá.

„Problém je v tom, že Dánsko se na nic nezmůže, pokud se Rusko nebo Čína rozhodnou obsadit Grónsko. Ale my tomu můžeme zabránit. To jste zjistili minulý týden ve Venezuele,“ řekl nedávno Trump v Bílém domě.
Dánská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Vrcholní politici se proti Trumpovým slovům ohradili a uvedli, že žádná větší přítomnost ruských ani čínských lodí v okolí Grónska není.
„Není pravda, že by tam byli Číňané a Rusové. Viděl jsem zpravodajské informace. Nejsou tam žádné lodě ani ponorky,“ citoval deník Financial Times jednoho z dánských diplomatů.
„Představa, že se ruské a čínské lodě nacházejí přímo ve fjordu Nuuk a že Čína provádí masivní investice, není správná,“ řekl na začátku tohoto týdne dánský ministr zahraničí Lars Rasmussen.

Možná situace není tak urgentní, jak popisuje Donald Trump. Nicméně komentáře dánských politiků jsou přinejmenším částečně v rozporu s tím, co tvrdí jejich vlastní tajné služby.
Ve své výroční zprávě za rok 2025 dánská zpravodajská služba píše, že Rusko i Čína mají o Grónsko (a nejen o něj) strategický zájem.
Rusko podle ní pravidelně nasazuje ponorky, lodě a letadla v okolí Grónska a Faerských ostrovů. Moskva také využívá civilní lodě k získávání informací a provádění špionáže. Cílem je zajistit lepší kontrolu nad územím Arktidy.
Rusko vnímá prostor mezi Grónskem, Islandem, Faerskými ostrovy a Spojeným královstvím jako životně důležitý pro případ ozbrojeného konfliktu s NATO.
V takové situaci by zde nasadilo útočné ponorky, aby mohlo narušit zásobovací trasy mezi Spojenými státy a Evropou, píše dánská rozvědka.
Podle zprávy má Rusko vytyčené ambiciózní vojenské i civilní cíle pro celé své arktické území. „Ani válka na Ukrajině, ani zvýšený zájem USA o Grónsko a Arktidu nezměnily dlouhodobé zájmy a cíle Ruska v této oblasti,“ uvádí výroční zpráva zpravodajských služeb.
Moskva se podle ní zároveň cítí ohrožena, což ještě stupňuje její agresivitu. „V důsledku toho bude Rusko stále více prosazovat své zájmy prostřednictvím konfrontačního přístupu, a to jak v politické, tak vojenské rovině.“

Dánské tajné služby také tvrdí, že Rusko neustále rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu a modernizuje své síly v oblasti Arktidy, čímž zůstává vojensky nejsilnější zemí v regionu.
Situace podle nich využívá i Čína, která stále více investuje do výzkumu v oblasti Arktidy. Do budoucna by také chtěla mít v oblasti jaderné ponorky, které budou schopné operovat nepozorovaně pod ledem.



Vysoce postavený činitel íránských revolučních gard tvrdí, že je uzavřen Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu. Írán zapálí každou loď, která se pokusí proplout, prohlásil také Ebráhím Džabárí, vysoce postavený poradce šéfa revolučních gard. Informuje agentura Reuters, podle níž to může vést k prudkému růstu cen ropy.



Český armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší letoun airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu dnes v 19:00, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Na briefingu to v pondělí v podvečer novinářům řekl ministr zahraničí Petr Macinka.



„Porážka Plzně ve Zlíně rozdílem třídy byl pro mě šok, vůbec jsem něco takového nečekal. Prohrát se může, ale jde o to jak! Je patrné, že Viktoria na boj o titul letos nemá,“ říká bývalý český reprezentant Milan Fukal v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění ve fotbalové lize.



Ukrajinské jednotky za únor osvobodily více území, než Rusko dokázalo dobýt, uvedl v pondělí hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj. Během zimy také Rusko přišlo o více vojáků, než kolik jich naverbovalo do svých vojsk, tvrdil generál, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.



Ne všichni Ukrajinci zastávají tvrdý názor proti ruské okupaci. Na jihovýchodní Ukrajině dokonce existuje věznice, kde si tresty odpykávají ženy usvědčené z napomáhání nepříteli. Některé z nich svých činů litují, jiné ale i nadále vzhlížejí k Moskvě a doufají ve výměnu zajatců. Unikátní svědectví o jejich životě za mřížemi popsal web Kyiv Independent.