Německo prodlouží kontroly na hranicích se svými sousedy o dalšího půl roku. Bulvárnímu listu Bild to v pondělí řekl ministr vnitra Alexander Dobrindt. O svém rozhodnutí už informoval Evropskou komisi. Původně byly kontroly nahlášené do 15. března, s jejich prodloužením se ale počítalo.

"Prodloužíme hraniční kontroly na hranicích s našimi sousedy. Hraniční kontroly jsou jedním z prvků našeho nového pojetí migrační politiky v Německu," řekl Dobrindt Bildu. Namátkové kontroly na hranicích se všemi sousedy tak bude německá policie provádět přinejmenším do 15. září.
Německo je členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 nařídila tehdejší vláda také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Na začátku loňského května nařídil Dobrindt po nástupu do funkce ministra vnitra další zpřísnění hraničního režimu. Policisté mohou nyní odmítat na hranicích i žadatele o azyl. Výjimkou mají být jen "zranitelné skupiny", jako jsou děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní.
Už dříve mohli policisté přímo na hranici odmítat například migranty bez potřebných dokumentů, ty se zákazem vstupu do země či cizince s nakažlivou nemocí.
Podle Evropské komise nyní dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádí deset z 29 členských zemí. Kromě Německa jsou to Francie, Švédsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Rakousko, Itálie, Slovinsko a Polsko.
Unijní pohraniční agentura Frontex přitom v polovině ledna uvedla, že loni překročilo nelegálně hranice Evropské unie nejméně lidí od roku 2021 a téměř o polovinu méně než v roce 2023. Ve srovnání s rokem 2024 loni překročilo schengenskou hranici nelegálně o čtvrtinu méně lidí. Bylo jich přibližně 178 000.
Také v Německu pokračuje trend snižování počtu žadatelů o azyl. Podle spolkového ministerstva vnitra klesl loni počet nových žádostí meziročně o 51 procent.
Migrace a hraniční kontroly budou jedním z témat, o kterých bude s Dobrindtem příští týden v Berlíně jednat český ministr vnitra Lubomír Metnar. Berlín navštíví ve středu 25. února.



ŽIVĚ Rusko bude muset snížit těžbu ropy, ukrajinské útoky vyřadily část exportních kapacit
Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.



Trump odvolal ministryni Bondiovou. Měla ho zklamat postupem v Epsteinově kauze
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondiová postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.



Pavel doufá, že na summit NATO pojede. Vyzval Babiše, Macinka vytasil sarkasmus
Prezident Petr Pavel stále předpokládá, že se zúčastní letního summitu NATO v Ankaře. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Deníku N to řekl prezidentův mluvčí Vít Kolář. Babiš v polovině března uvedl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten sarkasticky reagoval, že účast představitele opozice na summitu vládě určitě nedoporučí.



ŽIVĚ Jak se vyhnout Hormuzu? Státy v Perském zálivu zvažují nové ropovody
Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



Případ Krejčí: z „blázna“ lídrem. Jak to? Je jako Djokovič a není zaměřený na peníze
Ve třiadvaceti letech se stal kapitánem jednoho z největších českých klubů, Sparty Praha. O necelé čtyři roky později navlékl pásku i v národním týmu a během dvou vypjatých barážových zápasů dotlačil Čechy po dvaceti letech na fotbalové mistrovství světa. Z Ladislava Krejčího je fenomén a vzor vůdcovství. Jak to? Možná vysvětlení přináší jeho mentální kouč.









