Nebezpečného schizofrenika propustili kvůli obavám z rasismu. Později zabil tři lidi

Vyšetřování trojnásobné vraždy v britském Nottinghamu z roku 2023 ukázalo, že útočník trpící paranoidní schizofrenií nebyl po dřívějším násilném incidentu nuceně hospitalizován, protože lékaři se obávali nařčení z rasismu. V roce 2020 ho odborníci na duševní zdraví propustili do domácího léčení s odkazem na výzkumy o nadměrném zastoupení mladých černochů v detenční psychiatrické péči.

V pondělí začalo ve Velké Británii veřejné vyšetřování okolností útoku v Nottinghamu z června 2023, při němž paranoidní schizofrenik Valdo Calocane ubodal dva 19leté studenty a 65letého školníka. Další tři lidi se pokusil zabít.

V roce 2024 mu soud uložil časově neomezené ochranné psychiatrické léčení poté, co se přiznal ke třem případům zabití z důvodů snížené příčetnosti a ke třem pokusům o vraždu, píše deník The Guardian.

Vyšetřovací komise nyní zkoumá, zda tragédii předcházela selhání psychiatrických služeb, policie a dalších státních institucí, které mohly útoku zabránit. Calocane, který se do Británie přistěhoval se svou rodinou z africké Guineje-Bissau v roce 2007, byl totiž ještě před útokem opakovaně v hledáčku psychiatrických služeb kvůli svému zhoršujícímu se psychickému stavu.

Propuštěn kvůli „nadměrnému zastoupení černochů“

První incident se odehrál v květnu 2020, kdy se Calocane v době studia na Nottinghamské univerzitě pokusil vykopnout dveře do bytu svého souseda na studentských kolejích. Policie ho tehdy zadržela kvůli podezření z poškození cizí věci, později byl však propuštěn s tím, že podstoupí domácí léčbu a předepsali mu léky na psychózu.

Podle právní zástupkyně vyšetřovací komise Rachel Langdaleové se jeden z lékařů přikláněl k jeho nedobrovolné hospitalizaci, protože u něj šlo o první projevy psychózy.

„Tým odborníků však vzal v úvahu výzkumy ukazující nadměrné zastoupení mladých černošských mužů v detenční péči,“ uvedla Langdaleová s tím, že došlo k rozhodnutí, že hospitalizace může následovat až v případě selhání léčby.

Ještě ve stejný den po propuštění se Calocane pokusil násilím proniknout do dalšího bytu. Žena uvnitř byla podle vyšetřování natolik vyděšená, že vyskočila z okna v prvním patře a vážně si poranila páteř.

Calocane byl následně znovu zatčen a na několik týdnů nedobrovolně hospitalizován. V následujících měsících se opakovaně vracel do psychiatrické péče po incidentech spojených s neužíváním předepsaných léků.

Studoval masové útoky v zahraničí

Slyšení zároveň připomnělo řadu dalších varovných signálů, které se objevovaly už v letech před útokem. Například v květnu 2021 Calocane přišel do sídla britské kontrarozvědky MI5 v Londýně a požádal její příslušníky o vlastní zatčení.

Podle Langdaleové měl Calocane vytvářet vlastní dokumenty, v nichž tvrdil, že netrpí duševní nemocí, ale je vystaven „technologii ovládání mysli“. Zároveň vyhledával informace o masových útocích v zahraničí, včetně střelby v americkém Buffalu nebo útoku na mešity v novozélandském Christchurchi.

Deník The Telegraph píše, že už dřívější nezávislá zpráva o jeho léčbě upozornila na řadu pochybení a špatných rozhodnutí ze strany zdravotnických služeb.

Podle ní například nebyl nucen užívat dlouhodobě působící antipsychotické léky a zdravotníci „pociťovali tlak vyhýbat se restriktivním opatřením kvůli jeho etnickému původu“.

Podle nejnovějších údajů britské zdravotnické služby NHS je pravděpodobnost nedobrovolné hospitalizace u černošské populace čtyřikrát vyšší než u bělochů. V letech 2024 až 2025 bylo takto hospitalizováno 262,4 černošské osoby na 100 tisíc obyvatel, zatímco u bělochů šlo o 65,8 osoby.

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting už dříve uvedl, že rozdíly v míře nedobrovolné detence mezi etnickými skupinami jsou nepřijatelné. Připravovaný zákon o duševním zdraví má podle vlády tyto nerovnosti omezit a zároveň posílit opatření proti rasismu ve zdravotnických službách.