


Bývalý americký prezident Barack Obama uvedl, že sám neviděl žádné důkazy o tom, že by mimozemšťané navázali kontakt se Zemí. Upřesňující prohlášení zveřejnil na sociální síti Instagram několik hodin poté, co vyvolal rozruch výrokem o tom, že mimozemšťané existují. Obama to řekl v rozhovoru s podcasterem Brianem Tylerem Cohenem zveřejněném v sobotu.

Obama v části podcastu, kdy mu Cohen pokládal rychle po sobě jdoucí otázky, řekl, že mimozemský život existuje. „Existují mimozemšťané?“ zeptal se demokratického politika podcaster. „Existují, ale já jsem je ještě neviděl,“ odvětil Obama. „Nejsou drženi v Oblasti 51. Není tam žádné podzemní zařízení, pokud nedošlo k obrovskému spiknutí a neutajili to před prezidentem Spojených států,“ dodala bývalá hlava státu s odkazem na proslulou tajnou leteckou základnu Oblast 51 v Nevadě.
Stoupenci konspiračních teorií tvrdí, že americká armáda na základně Oblast 51 skrývá mrtvá těla mimozemšťanů a trosky havarovaných kosmických lodí. Podle Pentagonu slouží k testům špionážních letadel a výcviku personálu, fantaskní scénáře ale přiživuje například to, že její existence byla odtajněna až v roce 2013.
Obamův výrok upoutal pozornost médií, což exprezidenta přimělo jej upřesnit. „Snažil jsem se zachovat ducha rychlého kola (otázek), ale jelikož to vzbudilo pozornost, rád bych to objasnil. Vesmír je tak obrovský, že statisticky je velká šance, že tam venku existuje život. Ale vzdálenosti mezi slunečními soustavami jsou tak velké, že šance, že nás navštívili mimozemšťané, je malá,“ napsal Obama. Dodal, že během svého funkčního období v Bílém domě neviděl důkazy o tom, že by mimozemšťané s lidmi navázali kontakt.
V roce 2019 se na Facebooku objevila událost s názvem „Vtrhněme do Oblasti 51, nemohou nás všechny zastavit“, ke které se přihlásily přes dva miliony nadšenců, kteří chtěli do vojenského objektu proniknout a získat tam důkazy o údajném mimozemském životě. Student, který událost na Facebooku založil, uvedl, že jeho úmyslem byla pouze recese.
K základně se 20. září toho roku nakonec dostavilo přibližně 150 lidí a nikdo z nich do ní nepronikl. Tamní úřady zadržely jednu ženu, která se pokusila podlézt bránu, a muže, který se odpojil od skupinky a močil opodál. Nedaleko základny se zároveň konaly hudební festivaly, kterých se zúčastnilo přibližně 1500 lidí.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v roce 2013 oficiálně připustila existenci Oblasti 51. CIA potvrdila, že oblast sloužila například k testování špionážních letounů U-2 a Oxcart během studené války. O mimozemšťanech se CIA nezmínila.



Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část ruských kapacit pro export této suroviny. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle zdrojů zhruba 20 procent ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně.



Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondiová postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.



Prezident Petr Pavel stále předpokládá, že se zúčastní letního summitu NATO v Ankaře. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Deníku N to řekl prezidentův mluvčí Vít Kolář. Babiš v polovině března uvedl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten sarkasticky reagoval, že účast představitele opozice na summitu vládě určitě nedoporučí.



Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



Ve třiadvaceti letech se stal kapitánem jednoho z největších českých klubů, Sparty Praha. O necelé čtyři roky později navlékl pásku i v národním týmu a během dvou vypjatých barážových zápasů dotlačil Čechy po dvaceti letech na fotbalové mistrovství světa. Z Ladislava Krejčího je fenomén a vzor vůdcovství. Jak to? Možná vysvětlení přináší jeho mentální kouč.