


Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.

„V Běloruské republice se uskutečnil slavnostní ceremoniál zahájení bojové služby jednotky vybavené mobilním pozemním raketovým komplexem ,Orešnik',“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Ruský prezident Vladimir Putin letos v létě oznámil, že Rusko zahájilo sériovou výrobu orešniků, a řekl, že by ještě letos mohly být rozmístěny v Bělorusku. V boji ruská armáda Orešnik (v překladu Líska) v nejaderné verzi použila poprvé loni v listopadu k útoku na ukrajinské Dnipro. Rusko válku proti Ukrajině vede od února 2022. Minsk na začátku invaze umožnil ruským ozbrojeným silám, aby na Ukrajinu vpadly i z běloruského území.
Předloni Minsk a Moskva podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Tyto zbraně jsou určené k dosažení konkrétních vojenských cílů přímo na bojišti, čemuž odpovídá jejich nižší ničivá síla (zpravidla do 50 kilotun) a omezený dosah nosičů ve srovnání se zbraněmi strategickými, které slouží k odstrašování a ničení rozsáhlých územních celků.



Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě.



Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.



Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu možná budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku předpokládá novela ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), kterou v pátek schválila zrychleně už v prvním čtení sněmovna. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.






Snowboardcrossařka Eva Adamczyková získala třetí olympijskou medaili, v Livignu byla o čtyři setiny sekundy druhá za Australankou Josií Baffovou. Stříbrem zkompletovala sbírku z her po zlatu ze Soči 2014 a bronzu z Pchjongčchangu 2018. Před čtyřmi lety v Pekingu kvůli zranění nestartovala.