


Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Prošel tak návrh Česka, Slovenska a Maďarska. „Dohodli jsme se i na další podpoře Ukrajiny formou půjčky, závěry jsem podpořil a prosadil jsem, že Česká republika za půjčku ručit nebude. Přesně, jak jsem slíbil,“ napsal na svůj účet na sociální síti X staronový český premiér Andrej Babiš (ANO).
Ten podle analytika Filipa Nerada potvrdil to, co říkal už před volbami a co deklaruje nová vláda. Tedy to, že z českých peněz Ukrajinu podporovat nebude.



„Znamená to ale, že teď bude Babiš muset vynaložit velké diplomatické úsilí, aby přesvědčil ostatní partnery v EU, že opravdu nebude jen členem klubu Orbán-Fico, jak prohlásil při své první návštěvě Bruselu hned po jmenování premiérem. Protože tímto prvním významným krokem na unijní scéně po svém návratu se do něj fakticky zařadil,“ uvedl pro Aktuálně.cz Nerad, který dříve působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu a nyní je vedoucím komunikace organizace GLOBSEC.
Ukrajina dostane od Evropské unie půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Maďarsko je spolu se Slovenskem a Českem osvobozeno od jakýchkoli závazků spojených s úvěrem. „Jakákoli mobilizace zdrojů z rozpočtu Evropské unie jako záruka za tuto půjčku nebude mít dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska,“ uvádí se v textu zveřejněném sedmadvacítkou.
EU od začátku války blokuje Rusku kolem 210 miliard eur aktiv. Německý kancléř Friedrich Merz společně s von der Leyenovou doufali, že tyto peníze využijí na financování Ukrajiny, která ústy svého prezidenta Volodymyra Zelenského po téměř čtyřech letech války čelí finančním potížím. Jenže hlavní část aktiv je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. Belgický premiér Bart De Wever tak požadoval, aby za ně ručily i další evropské státy, nikoli pouze jeho země. S tím ovšem sedmadvacítka nesouhlasila.
Další variantou tak byla půjčka EU, za níž by ručily členské země. Tento návrh nakonec prošel, ručit za půjčku bude 24 zemí.
Bruselský server Euractiv lídry České republiky, Slovenska a Maďarska označil za vítěze jednání, zatímco prohra je to podle něj pro německého kancléře Merze a šéfku eurokomise Ursulu von der Leyenovou. Další média pak píší o výhře pro belgického premiéra, Itálii či Francii, které na rozdíl od Merze a von der Leyenové podporovaly spíš plán B. V každém případě je to ale výhra pro Ukrajinu, jejíž prezident vyjádřil vděčnost, na druhou stranu si ovšem výsledek pochvalují i Rusové.
Ředitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, který je v posledních měsících zapojený do vyjednávání o míru na Ukrajině, na sociální síť X napsal, že je to „velký úder pro EU válečníky vedené neúspěšnou Ursulou“. „Hlasy rozumu v EU zabránily nelegálnímu využití ruských zmrazených aktiv k financování Ukrajiny,“ doplnil.

Rusové považují za výhru, že sedmadvacítka nevyužila jejich zmrazené peníze, podle belgického premiéra je naopak vítězem právě EU. „Evropa vyhrála a finanční stabilita rozhodně vyhrála. Vyhnuli jsme se chaosu, vyhnuli jsme se rozdělení. Evropa zůstává jednotná. Jednota dnes znamená, že Evropa zůstává u geopolitického jednacího stolu relevantní,“ prohlásil De Wever.
„Samozřejmě se to některým lidem nelíbilo… chtějí potrestat Putina tím, že mu vezmou peníze,“ řekl De Wever s odkazem na původní plán na využití ruských aktiv. „Politika ale není emocionální záležitost a zvítězila racionalita,“ dodal.
Nakonec si belgický premiér neodpustil drobný vtip. „Teď odjedu na svoji daču v Petrohradu, kde je mým sousedem Depardieu a přes ulici bydlí Assad,“ prohlásil De Wever během tiskové konference.
Ukrajina získala důležité peníze, práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy by pak podle závěrů jednání měly pokračovat. Tento závěr podpořilo celkem 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.