Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.
Hodina letu stíhačky F-35 stojí 40 tisíc dolarů. Hodina letu bombardéru B-2 dokonce 150 tisíc dolarů. Náklady na jeden den provozu svazu letadlových lodí činí osm milionů dolarů. Když kuvajtská stíhačka omylem sestřelila tři americké letouny F-15, přišli Američané rázem o třikrát sto milionů dolarů.
Největší náklady ale v aktivním konfliktu představuje střelivo. Ostatně americké ministerstvo války ve svém vyčíslení nákladů za prvních šest dní bojů na Blízkém východě došlo k sumě 11,3 miliardy dolarů jen za munici. To dělá necelé dvě miliardy denně.
A zdaleka nejdražší jsou rakety. Jedna raketa Tomahawk stojí dva miliony dolarů, raketa Patriot čtyři. Raketa do systému THAAD má hodnotu dvanáct milionů a do systému Aegis dokonce dvacet milionů. Letecká puma vyjde na 50 tisíc dolarů jedna. I obyčejná munice do třicetimilimetrového kanonu v letounu A-10 stojí 80 dolarů za kus. Každý letoun jich unese 1174 a je schopen je vystřílet za 16 sekund. To dělá 95 tisíc dolarů.
Američané přitom dosud provedli v Perském zálivu skoro 20 tisíc úderů všemi druhy munice. Nejdražší útoky proběhly v prvních dvou dnech. Během úvodních 48 hodin války vystříleli američtí vojáci munici za neuvěřitelných 5,6 miliardy dolarů – v první fázi bojů totiž ještě není zcela zničena nepřátelská protivzdušná obrana, na kterou se nasazují ty nejdražší a nejpřesnější prostředky. Ať už to jsou zmíněné rakety Tomahawk, nebo „chytré“ klouzavé bomby AGM-154, které stojí 830 tisíc dolarů jedna.
V další fázi, když už je nebe nad nepřátelským územím „čisté“, mohou nastoupit letouny s levnějšími, méně sofistikovanými bombami.
Konflikt navíc vytváří další náklady: opotřebení nesmírně drahých letadel a lodí, opravy a pro ně potřebné náhradní díly, náhrada ztracené techniky, mzdové náklady či pohonné hmoty….
Trump nyní v Kongresu požaduje na válku dodatečných 200 miliard dolarů. Čelí ale odporu opozičních demokratů i některých republikánů. Jak už z obav před zbytečnými výdaji, tak kvůli nesouhlasu s dalšími útoky na Blízkém východě, proti kterým se přitom Donald Trump původně na začátku svého mandátu vyhraňoval.
Války v Iráku a Afghánistánu po roce 2001 stály Spojené státy mezi čtyřmi až šesti biliony dolarů To je 84 až 126 bilionů korun a skoro 40 až 60 státních rozpočtů České republiky.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Lidl je levnější díky trvale sníženým cenám
Obchodní řetězec Lidl se v rámci své dlouhodobé cenové strategie „Ceny v klidu. Trvale sníženo.“ soustředí na stabilní ceny vybraných základních produktů.
ŽIVĚ Mírová jednání na obzoru. USA poslaly Íránu 15bodový plán přes Pákistán
Spojené státy předaly Íránu 15bodový plán k ukončení války. Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala také izraelská stanice Channel 12, podle které USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Íránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni.
Trump kritizuje korespondenční hlasování jako podvod, přitom je sám využil
Americký prezident Donald Trump označil korespondenční hlasování za podvod pouhých pár dní poté, co svůj hlas odeslal poštou v doplňovacích volbách do sněmovny reprezentantů státu Florida. Republikánský prezident ve floridském 87. volebním okrese, kde leží jeho klub Mar-a-Lago, hlasoval pro spolustraníka Jona Maplese, informuje stanice CBS News.
ŽIVĚ Sněmovna je opět kompletní, Šichtařovou nahradil Nerušil
Sněmovna je po úterý opět kompletní. Poslanecký slib složil předseda pražské SPD Josef Nerušil, který v dolní komoře nahradil Markétu Šichtařovou (SPD/Svobodní). Šichtařová zdůvodnila rezignaci tím, že dolní komora podpořila v úvodním kole návrh zákona, jenž je podle ní výraznou hrozbou pro svobodu slova. Jde o pátou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.
Křetínský pod palbou britských poslanců. Royal Mail selhává, bez reforem není šance na zlepšení
Miliardář Daniel Křetínský v úterý před výborem britského parlamentu obhajoval situaci v britské poště Royal Mail, kterou od loňska ovládá a která v poslední době čelí silné kritice zejména kvůli opožděnému doručování zásilek. Křetínský se poslancům za situaci v národní instituci s více než 500letou historií omluvil, odmítl však tvrzení, že by se po převzetí jeho skupinou EP Group zhoršovala.