Reklama
Reklama

„Kašleme na mezinárodní řád,“ šokoval kanadský premiér. Odkazoval se i na Havla

Kanadský premiér Mark Carney zaujal v Davosu svým projevem, ve kterém parafrázoval někdejšího disidenta a později českého prezidenta Václava Havla, z jehož eseje Moc bezmocných si vypůjčil poslušného zelináře. Kdo je politik, jehož popularita roste díky obratným obchodním jednáním i nekompromisnímu přístupu k Donaldu Trumpovi?

Současný kanadský premiér Mark Carney studoval na Harvardu a Oxfordu, později pracoval pro investiční společnost Goldman Sachs a v roce 2003 se stal viceguvernérem a pak i guvernérem kanadské centrální banky (Bank of Canada).
Současný kanadský premiér Mark Carney studoval na Harvardu a Oxfordu, později pracoval pro investiční společnost Goldman Sachs a v roce 2003 se stal viceguvernérem a pak i guvernérem kanadské centrální banky (Bank of Canada).Foto: CTK
Reklama

„Přestaňme odkazovat na mezinárodní řád založený na pravidlech, jako by stále fungoval tak, jak se tvrdí,“ apeloval ve svém proslovu. A upozornil také, že středně velké mocnosti musí jednat společně, protože pokud neusednou ke stolu, mohou se ocitnout na jídelním lístku.“

Christian Heitmann ve svém článku na slovenském konzervativním webu Postoj připomíná Carneyho cestu do čela Kanadské federace. Premiérem se stal po odchodu Justina Trudeaua těsně před volbami na jaře loňského roku, do nichž liberálové vstupovali jako outsideři.

K jejich vítězství ve volbách přispěla výměna v čele strany, ale také volební úspěch Donalda Trumpa v sousedních Spojených státech. Trump totiž opakovaně prohlašoval, že by Kanada měla být 51. americkým státem, což nahněvalo většinu Kanaďanů a zásadně ubralo na popularitě favoritovi voleb, konzervativci Pierru Poilievrovi.

Kanaďané se aktuálně nacházejí v rozporuplné situaci, vyvozuje Heitmann. S tím, že na jedné straně považují Trumpovy Spojené státy za nejužšího spojence i za největší hrozbu.

Reklama
Reklama

Carney studoval na Harvardu a Oxfordu, později pracoval pro investiční společnost Goldman Sachs a v roce 2003 se stal viceguvernérem a pak i guvernérem kanadské centrální banky (Bank of Canada). Jako první cizinec zastával od roku 2013 také post šéfa centrální banky Spojeného království (Bank of England). Do Kanady se vrátil v průběhu pandemie covidu-19 coby poradce svého předchůdce Justina Trudeaua.

Ostřílenému ekonomovi a nováčkovi v politice při nástupu do úřadu paradoxně hrála do karet i skutečnost, že jeho tvář nebyla voličům notoricky známá. A výrazně mu nejspíš pomohlo i to, že v týdnech a měsících před volbami výrazně polevil v zelené politice, míní Heitmann. Ještě v lednu 2025 Kanada ukončila štědré dotace na elektromobilitu a v březnu došlo ke zrušení uhlíkové daně pro spotřebitele. Carney také veřejně přiznal, že Kanada nesplní své klimatické cíle na léta 2030 a 2035.

Jedním z jeho politických úspěchů je nová dohoda s Čínou, s níž minulý týden došlo k ukončení obchodní války mezi oběma státy. Polevilo se v celních poplatcích na čínské elektromobily výměnou za snížení cel cílených na kanadské zemědělce nebo rybáře. Mnohá cla nicméně zůstávají v platnosti i nadále.

Popularitu si kanadský premiér vysloužil také jasným přístupem k americkému prezidentovi.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás také zajímat:
Zelenskyj se ostře opřel do Evropy v Davosu

Zelenskyj se ostře opřel do Evropy v Davosu. | Video: Reuters
Reklama
Reklama
Reklama