


Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.

Hledání konečných úložišť pro 14 milionů metrů krychlových odstraněné zeminy a dalšího odpadu z Fukušimy po jaderné katastrofě v březnu 2011 je klíčovou součástí vládního úsilí o rekonstrukci prefektury Fukušima na východě Japonska.
Vláda plánuje začít s výběrem možných míst pro úložiště zeminy kolem roku 2030. Půdní odpad, který se v současné době nachází v meziskladu poblíž poškozené jaderné elektrárny Fukušima, musí být ze zákona do března 2045 přemístěn mimo prefekturu.
V průzkumu mezi všemi guvernéry prefektur kromě guvernéra Fukušimy uvedlo 24 z 46 oslovených, že nejsou připraveni zvážit umístění úložišť odpadu kvůli nedostatečným informacím od ústřední vlády, zatímco dalších šest uvedlo, že nemají v úmyslu zeminu přijmout, což někteří vysvětlili obavami o životní prostředí. Dalších 16 guvernérů, včetně guvernéra hlavního města, neposkytlo odpověď.
Japonsko mělo před havárií ve Fukušimě 54 aktivních reaktorů v různých částech země a přibližně 30 procent vyrobené elektřiny pocházelo z jádra. Po ničivém zemětřesení a mohutné vlně cunami selhaly chladicí systémy reaktorů v komplexu Fukušima Daiiči a do ovzduší unikly radioaktivní látky, což si vyžádalo evakuaci stovek tisíc lidí. Japonsko přechodně odpojilo všechny reaktory, od roku 2015 začalo znovu uvádět do provozu jen ty, které splnily přísnější požadavky na bezpečnost.
Havárie ve Fukušimě měla dalekosáhlé dopady, například německá vláda tehdy kvůli katastrofě zásadně změnila postoj k jaderné energetice. Kancléřka Angela Merkelová krátce po havárii oznámila, že Německo postupně všechny jaderné bloky uzavře. Poslední tři jaderné elektrárny Němci odpojili od sítě v roce 2023, energii z jádra tak Německo přestalo vyrábět po více než 60 letech.
Japonsko se administrativně dělí na 47 prefektur respektive okruhů na úrovni prefektur; každá prefektura má v čele voleného guvernéra.



Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.



Český armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší letoun airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu dnes v 19:00, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Na briefingu to v pondělí v podvečer novinářům řekl ministr zahraničí Petr Macinka.



„Porážka Plzně ve Zlíně rozdílem třídy byl pro mě šok, vůbec jsem něco takového nečekal. Prohrát se může, ale jde o to jak! Je patrné, že Viktoria na boj o titul letos nemá,“



Ukrajinské jednotky za únor osvobodily více území, než Rusko dokázalo dobýt, uvedl v pondělí hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj. Během zimy také Rusko přišlo o více vojáků, než kolik jich naverbovalo do svých vojsk, tvrdil generál, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.



Ne všichni Ukrajinci zastávají tvrdý názor proti ruské okupaci. Na jihovýchodní Ukrajině dokonce existuje věznice, kde si tresty odpykávají ženy usvědčené z napomáhání nepříteli. Některé z nich svých činů litují, jiné ale i nadále vzhlížejí k Moskvě a doufají ve výměnu zajatců. Unikátní svědectví o jejich životě za mřížemi popsal web Kyiv Independent.