


K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Ruský prezident Vladimir Putin rovněž obdržel pozvánku k účasti. Česká republika zatím neobdržela oficiální pozvánku ke členství nedostala. Novinářům to v pondělí po jednání s maďarským protějškem Péterem Szijjártóem řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Česká republika podle Macinky oficiální pozvání k členství neobdržela. „A proto k tomu žádný postoj mít nemusíme,“ řekl ministr zahraničí. Inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná, dodal šéf resortu.
Zatímco Česká republika pozvánku dosud neobdržela, tak Rusko již ano.
„Skutečně, prezident Putin také dostal pozvání diplomatickou cestou k účasti v této Radě míru. V současné době studujeme všechny podrobnosti návrhu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, mluvčí nesdělil. Uvedl, že Moskva si chce nejprve s Washingtonem vyjasnit „všechny nuance“.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury AP místním médiím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním do Rady míru. Podle oficiálního prohlášení vietnamské diplomacie stejný krok učinil i generální tajemník vietnamské komunistické strany To Lam.
Reuters píše, že pozvánku dostal také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev, který se rozhodl k Radě míru připojit. Vstoupí do ní také uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev. Stejně se rozhodl i běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko, uvedl jeho mluvčí podle Reuters. Bělorusko je věrným spojencem Moskvy, umožnilo například ruské armádě, aby z jeho území v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.
Pozvánku do Rady míru dostal také polský prezident Karol Nawrocki, píše server onet.pl s odvoláním na dva zdroje. Nawrocki patří k velkým stoupencům amerického lídra.
Trumpova Rada míru by se potenciálně mohla stát rivalem Rady bezpečnosti OSN, která vznikla po druhé světové válce, poznamenala v pondělí AP. Patnáctičlenná RB OSN, kde má pět stálých členů právo veta, naráží v posledních letech opakovaně na veta usnesení ze strany stálých členů. Těmi jsou Rusko, USA, Čína, Británie a Francie.
Rada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty.
Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány.
Za stálé členství v orgánu by podle amerických představitelů měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Jako bezplatné se podle AP nabízí členství na tři roky.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.