Do Rady míru zvou Orbána a Putina. Pro Česko nemyslitelná cena, řekl Macinka

K členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, se zatím přihlásily Vietnam a Maďarsko. Ruský prezident Vladimir Putin rovněž obdržel pozvánku k účasti. Česká republika zatím neobdržela oficiální pozvánku ke členství nedostala. Novinářům to v pondělí po jednání s maďarským protějškem Péterem Szijjártóem řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Česká republika podle Macinky oficiální pozvání k členství neobdržela. „A proto k tomu žádný postoj mít nemusíme,“ řekl ministr zahraničí. Inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná, dodal šéf resortu.

Zatímco Česká republika pozvánku dosud neobdržela, tak Rusko již ano.

„Skutečně, prezident Putin také dostal pozvání diplomatickou cestou k účasti v této Radě míru. V současné době studujeme všechny podrobnosti návrhu,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, mluvčí nesdělil. Uvedl, že Moskva si chce nejprve s Washingtonem vyjasnit „všechny nuance“.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury AP místním médiím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním do Rady míru. Podle oficiálního prohlášení vietnamské diplomacie stejný krok učinil i generální tajemník vietnamské komunistické strany To Lam.

Reuters píše, že pozvánku dostal také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev, který se rozhodl k Radě míru připojit. Vstoupí do ní také uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev. Stejně se rozhodl i běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko, uvedl jeho mluvčí podle Reuters. Bělorusko je věrným spojencem Moskvy, umožnilo například ruské armádě, aby z jeho území v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.

Pozvánku do Rady míru dostal také polský prezident Karol Nawrocki, píše server onet.pl s odvoláním na dva zdroje. Nawrocki patří k velkým stoupencům amerického lídra.

Trumpova Rada míru by se potenciálně mohla stát rivalem Rady bezpečnosti OSN, která vznikla po druhé světové válce, poznamenala v pondělí AP. Patnáctičlenná RB OSN, kde má pět stálých členů právo veta, naráží v posledních letech opakovaně na veta usnesení ze strany stálých členů. Těmi jsou Rusko, USA, Čína, Británie a Francie.

Rada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty.

Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány.

Za stálé členství v orgánu by podle amerických představitelů měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Jako bezplatné se podle AP nabízí členství na tři roky.