Přiblížili jsme se konci krvavé války na Ukrajině? O to se v neděli a v pondělí v Berlíně snažila americká a ukrajinská delegace. Obě strany deklarovaly „významný pokrok“ a označily jednání za „produktivní“, neshodnou se ovšem hlavně na územních otázkách. Popisujeme, na čem se delegace dohodly.
„Otázka území je bolestivá, protože Rusko chce, co chce, a my nemůžeme jít dál,“ prohlásil před novináři po jednání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „A otázka ústupků rozhodně není relevantní,“ uvedl lídr napadené země.
Východoukrajinský Donbas podle něj jeho země neuzná za ruské území, ani tam nevznikne žádná „svobodná ekonomická zóna“ pod kontrolou Moskvy. Kyjev podle Zelenského potřebuje jasnou představu o bezpečnostních zárukách od svých spojenců. Teprve potom podle něj může země učinit rozhodnutí. Spojené státy nakonec Ukrajině slíbily bezpečnostní záruky podle vzoru Charty NATO.
Zelenskyj také věří, že vyjednavači budou hledat řešení, která respektují Ukrajinu a přiblíží válku ke konci. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dohoda o ukončení války nebyla nikdy tak blízko, podle amerických představitelů je s pokrokem spokojen a věří, že dokáže přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s navrhovanými zárukami pro Ukrajinu.
Trumpův ukrajinský protějšek ale varoval, že plány jsou pouze prvním návrhem a zůstávají nevyřešeny významné otázky. Tou hlavní by podle světových médií mělo být právě zmíněné území.
Moskva a Kyjev se blíží k „diplomatickému urovnání“ i podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova, který to uvedl v rozhovoru pro ABC News. Podle něj se strany nacházejí v bodě, kdy se rýsuje reálná vyhlídka na vyřešení krize. Válce, kterou Rusové označují jako „speciální vojenskou operaci“, se podle něj nedalo zabránit, protože se vše ubíralo „velmi špatným směrem“.
Moskva se ale podle Rjabkova nechystá činit ústupky ohledně Donbasu, takzvaného Novoruska, a poloostrova Krym, navíc nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, a to za žádných okolností.
Za Američany jednal v německém hlavním městě zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, za Ukrajince byl na místě prezident Volodymyr Zelenskyj a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.
Během nedělních a pondělních rozhovorů Američané s Ukrajinci podle médií vyřešili 90 procent otázek včetně vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny. Tu Rusko od začátku války okupuje.
Nejnovější návrh spočívá v rozdělení kapacity elektrárny v poměru 50 : 50 mezi Ukrajinu a Rusko. „Zdá se, že jsme blízko k tomu, aby se (země) obecně dohodly na dohodě o sdílení kapacity,“ uvedl nejmenovaný americký představitel podle deníku Politico.
Je Evropa zpátky ve hře?
Jednání v Berlíně hostil německý kancléř Friedrich Merz, na tiskové konferenci v pondělí večer hovořil o tom, že jsou cíle, na kterých se Ukrajinci, Evropané a Američané shodnou. To je podle deníku Der Spiegel pokrok, protože před jednáními se hovořilo o 28bodovém mírovém plánu, který se stal terčem kritiky, protože podle některých expertů vypadal, jako kdyby jej napsali Rusové. Pokrok v jednáních ale v pondělí večer ocenili i lídři Dánska, Finska, Francie, Spojeného království, Itálie, Nizozemska, Polska, Švédska a Norska ve společném prohlášení.
V něm nastínili závazky Evropy a Spojených států k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu a opatřením k obnově země po válce, není ovšem jasné, jak moc dokument koresponduje s tím, co ukrajinské delegaci nabídli Američané.
USA a evropské země podle prohlášení hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky.
Ta by působila na ukrajinském území a vytvořila by ji takzvaná koalice ochotných s podporou USA „za účelem obnovy ukrajinských ozbrojených sil, ochrany letecké a námořní bezpečnosti a potenciálního provádění operací na Ukrajině“.
Další má být například garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země. V závěru evropští lídři vyzvali Rusko, aby souhlasilo s příměřím a prokázalo ochotu k trvalému míru. „Nyní je na Rusku, aby projevilo ochotu pracovat na trvalém míru tím, že souhlasí s mírovým plánem prezidenta Trumpa, a aby demonstrovalo své odhodlání ukončit boje dohodou o příměří,“ uvádí se v prohlášení.
Evropa má eso v rukávu
„Pro Merze je také klíčové udržet si ostatní Evropany,“ píše Der Spiegel o evropské roli. Ta je také terčem kritiky kvůli tomu, že v jednáních nehraje (nebo až doteď nehrála) téměř žádnou roli.
Bruselský summit EU, který se odehraje ve čtvrtek a v pátek, ale může ještě ukázat poslední eso v rukávu, které Evropa má: minulý týden se totiž členské státy zavázaly poskytnout Ukrajině 210 miliard eur (přibližně 5,1 bilionu korun). Merz tam spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hodlá prosadit reparační půjčku, která má být zajištěna zmrazenými ruskými aktivy.
Tato půjčka nemá za cíl prodloužit válku. „Naopak, děláme to proto, abychom tuto válku co nejrychleji ukončili,“ řekl Merz a dodal, že to vysílá Putinovi jasný signál, že pokračování války je pro Moskvu zbytečné.
Sdílet
Nejnovější videa
