


V Maďarsku před nadcházejícími parlamentními volbami panuje toxická atmosféra. V prohlášení to uvedla delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která tento týden v pondělí a úterý uskutečnila dvoudenní pozorovatelskou návštěvu Budapešti.

Maďaři 12. dubna rozhodnou, zda u moci zůstane premiér Viktor Orbán a jeho nacionalisticko-konzervativní strana Fidesz, nebo se vlády ujme opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara. Průzkumy veřejného mínění za favorita označují opozici.
„Delegace odjela s výrazným dojmem, že v sázce není jen to, kdo zvítězí, ale zda demokratická soutěž sama o sobě zůstane skutečně otevřená, pluralitní a spravedlivá,“ napsali pozorovatelé. V Budapešti se delegace setkala s představiteli úřadů, volební komise, politických stran, médií a také diplomatické komunity.
„Po našich schůzkách v Budapešti nelze opomenout jednu otázku: je Maďarsko stále ještě kompetitivní demokracií, nebo státem ovládaným jednou stranou?“ prohlásil španělský poslanec Pablo Hispán, který delegaci vedl. Termín kompetitivní demokracie znamená systém, kdy o moc a přízeň voličů mezi sebou soutěží politické strany ve svobodných a rovných volbách.
„O budoucnosti Maďarska musí rozhodnout voliči - žádné kampaně založené na strachu, ne očerňovací kampaně, ne očerňovací operace a žádné zahraniční ovlivňování. Voliči rovněž musí být schopni věřit, že s každým hlasem se zachází stejně a zcela transparentně - včetně hlasů odevzdaných v zahraničí,“ dodal Hispán. Toho v Maďarsku doprovázeli kolegové z Itálie, San Marina, Chorvatska, Řecka a Turecka. Český a ani slovenský zástupce se mise nezúčastnil, jak vyplývá z prohlášení Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
Volební kampaň v Maďarsku je značně vyhrocená. Fidesz označuje opoziční stranu Tisza za proukrajinskou a varuje, že jen vítězství Orbána zajistí nevtažení Maďarska do války. Orbán také tvrdí, že do voleb se snaží zasahovat Kyjev i Evropská unie. Magyar naopak poukazuje na proruské postoje Orbánovy vlády a jeho strany Fidesz. Tisza v případě vítězství slibuje politický obrat, proevropský postoj a změnu poměrů v justici či médiích, které jsou podle opozice pod kontrolou Fideszu.



Státy Perského zálivu přemýšlí nad postavením nových ropovodů, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.



Ve svém pravidelném pořadu se redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček s nadhledem ohlíží za událostmi nejen české politiky z uplynulého týdne. Podívejte se na sedm krátkých videoukázek a glosy k nim. Tentokrát se můžete vydat i mimo politiku, a to na fotbal, který přinesl Česku v tomto týdnu ohromnou radost. Někteří politici se radovali s fotbalisty, jiné tížily vládní starosti.



Ekonomové hodnotí opatření vlády proti vysokým cenám pohonných hmot rozporuplně. Velké části motoristů podle nich příliš nepomohou, distributoři budou snížené zisky z prémiových stanic kompenzovat zdražením v menších lokalitách.



Prezident Petr Pavel stále předpokládá, že se zúčastní letního summitu NATO v Ankaře. Chce se kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Deníku N to řekl prezidentův mluvčí Vít Kolář. Babiš v polovině března uvedl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten sarkasticky reagoval, že účast představitele opozice na summitu vládě určitě nedoporučí.



Po dvaceti letech v bezpečnostních sborech odchází písecký policejní velitel a odborář Martin Červenka. Ke konci března podal výpověď. Předloni varoval před rozpadem policie a stál i za „pokutovými protesty“. Ke své výpovědi, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, přiložil drsný vzkaz. „Odmítám být dále součástí systému, který z velké části řídí lháři, křiváci a podrazáci,“ napsal v jednom z bodů.