


Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.

Nestalo se tak poprvé od 10. října, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izraelské útoky si opakovaně vyžádaly palestinské oběti mimo tzv. žlutou linii. Palestinští zdravotníci v jejich důsledku od uzavření příměří hlásili více než 370 úmrtí.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří teroristickou organizací Hamásem a cílí na ozbrojence tohoto palestinského hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel sdělil, že si je armáda vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v dodávce. Někteří Palestinci uvádějí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
První fáze 20bodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Izrael propustil stovky zadržovaných Palestinců a Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechny živé rukojmí a vrátit těla všech mrtvých. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících 20 živých rukojmích, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Izrael požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Druhá fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z Gazy.
Hamás vyzývá k většímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby otevřel klíčové hraniční přechody, ukončil vojenské operace a umožnil do pásma Gazy větší přísun humanitární pomoci.



Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) musí opustit palestinské Pásmo Gazy do konce února, rozhodlo v neděli izraelské ministerstvo pro diasporu. Organizace totiž podle ministerstva odmítla poskytnout izraelským úřadům seznam svých palestinských zaměstnanců, uvedla agentura AFP.



Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybyláková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.



Pokud USA zaútočí na Írán, tentokrát z toho bude regionální konflikt, varoval v nedělním živém televizním vysílání íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí. Jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou 86letý ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Krátce předtím předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf prohlásil, že Teherán považuje ozbrojené síly zemí EU za teroristické skupiny.



V jihoturecké provincii Antalya havaroval v neděli dálkový autobus, který sjel ze silnice. Devět lidí zahynulo a dalších 26 bylo zraněno, uvedla místní média. Češi mezi nimi nebyli, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Turecká média pak informovala, že při jiné nehodě dvou vozidel v sousední provincii Burdur zahynulo sedm lidí a dalších pět se zranilo.



Fotbalisté Slavie v dlouhém oslabení neudrželi náskok a v úvodu jarní části ligové sezony pouze remizovali v Pardubicích 1:1. Pražané vedli zkraje utkání 20. kola zásluhou Lukáše Provoda, od 15. minuty ale dohrávali bez vyloučeného Oscara Dorleyho. Dělbu bodů zařídil v 84. minutě střídající Filip Vecheta.