


Italská vláda vedená Giorgiou Meloniovou ve středu odpoledne projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu zasedání. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu.

Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici už během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022. Podle návrhu, o kterém informují média, by vláda mohla zakázat na období 30 dní, které by bylo možné opakovaně prodloužit až na šest měsíců, vplutí některých druhů plavidel do italských výsostných vod.
Ke kroku by mohla přistoupit například při hrozbách terorismu, během velkých mezinárodních akcí nebo v době nadměrného migračního tlaku. Podle návrhu by migranti mohli být přesměrování do zemí, odkud pochází či odkud vypluli, nebo do států, se kterými má Itálie dohodu o přijímání migrantů. To je například Albánie.
Vláda chce také využít nových unijních pravidel například k omezení rodinných povolení k pobytu.
Řím přivítal výsledek úterního hlasování v Evropském parlamentu o zavedení seznamu třetích bezpečných zemí. „Změna směru požadovaná Itálii ohledně migrace konečně nastala,“ uvedl ministr vnitra Matteo Piantedosi. Na tomto unijním seznamu je i Albánie, kde Itálie vybudovala dvě centra, kam chtěla přepravovat migranty zadržené na moři, nepatřící do takzvaných zranitelných skupin.
V centrech se pak měla uskutečnit zrychlená azylová řízení a pak vyhoštění. Systém se však nepodařilo spustit, protože podle italských soudců nebyl plně v souladu se současným unijním právem, což potvrdil i Soudní dvůr Evropské unie.
O námořní blokádě mluví italští politici z krajní pravice dlouhodobě. Blokádu slibovala v předvolební kampani v roce 2022 i premiérka Giorgia Meloniová, která ji chtěla uskutečnit po dohodě s Libyí. Premiérka v předvolební kampani mluvila i o záměru elit nahradit původní domorodé italské obyvatelstvo migranty, což je konspirační teorie šířená krajní pravicí. Podle kritiků nelze blokádu uskutečnit bez porušení mezinárodního práva.



Polsko se za nynějších okolností nepřipojí k Radě míru vytvářené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale bude dále analyzovat možnosti, uvedl ve středu podle médií polský premiér Donald Tusk. Pozvánku obdrželo i Česko. Premiér Andrej Babiš minulý týden v pořadu televize Nova prohlásil, že Česko nyní o vstupu do této instituce neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo.



Sledujte online přenos z utkání základní skupiny olympijského turnaje hokejistů v Miláně mezi Slovenskem a Finskem.



Poslanci ve středu jednají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Návrh rozpočtu je neodpovědný, vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti, tvrdí předsedové opozičních ODS a STAN Martin Kupka a Vít Rakušan. Rozpočet, který sněmovna projednává v úvodním kole, podle Kupky krade budoucnost lidem i firmám.






Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pražskému advokátovi Tomáši Nielsenovi pokutu 12 000 korun za texty zveřejněné v době koronavirové pandemie. V textech "důrazně upozorňoval" vedení škol, že pokud budou dodržovat některá vládní opatření proti šíření viru, poruší tím práva dětí či rodičů a čeká je trestní oznámení. Pokutu vyměřila kárná komise České advokátní komory (ČAK).