


Íránská vláda poprvé sdělila oficiální počet lidí zabitých při nedávných protirežimních protestech. Celkem bylo podle ní zabito 3117 lidí, informuje agentura AP.

Íránská organizace na ochranu lidských práv Human Rights Activists News Agency (HRANA) ale v noci na dnešek na síti X uvedla, že počet potvrzených úmrtí je podle ní 4902, přičemž dalších 9387 případů dál zkoumá.
Protesty, které začaly koncem prosince, režim pomocí násilí a střelby do demonstrantů prozatím úspěšně potlačil.
Oficiální údaje zveřejnily ministerstvo vnitra a Nadace pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů. Učinily tak v prohlášení, které odvysílala státní televize. Z celkového počtu 3117 zabitých je podle nich 2427 civilistů a příslušníků bezpečnostních složek, neuvedly však, do jaké skupiny tedy spadá zbylých 690 osob. V minulosti íránské úřady počty obětí protivládních demonstrací podhodnocovaly či vůbec nesdělovaly.
Organizace HRANA uvádí, že z jí potvrzených 4902 případů úmrtí je 4622 protestujících, 201 příslušníků bezpečnostních složek a osob spřízněných s režimem, ale také 39 osob, které se protestů neúčastnily, a 40 mladších 18 let. Zraněno při protestech bylo 7389 lidí a 26.541 jich úřady zatkly, uvedla HRANA.
Režim v Teheránu nadále blokuje přístup k internetu, vyplývá z údajů nevládní organizace Netblocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost. Režim k tomuto kroku přistoupil 8. ledna, v době největších represí. Předpokládá se tedy, že počty obětí budou narůstat s tím, jak se bude postupně dařit získávat z Íránu další informace.
Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny, se postupně rozšířily do všech regionů. Ze zprvu ekonomicky motivovaných demonstrací se postupně staly protirežimní protesty, při kterých někteří účastníci volali po smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.



Průjezdnost Hormuzského průlivu se snížila na desetinu. Je to dáno tím, že dramaticky narostly ceny pojistek za lodní přepravu. Některé pojišťovny dokonce situaci vyhodnocují jako natolik rizikovou, že zcela zrušily nebo pozastavily pojištění válečných rizik. Kvůli nemožnosti vyvézt energie do cílových destinací zavládla na trzích panika, konstatuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.



Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Oznámily to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters. Kvůli válce nyní úžinou neproplouvají téměř žádné tankery.



Západní pobřeží Itálie zasáhlo v noci na úterý zemětřesení o síle 6,1 stupně. Oznámilo to německé geofyzikální středisko GFZ, podle kterého se ohnisko nacházelo v hloubce 377 kilometrů. Informace o možných škodách nejsou dostupné.



„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.



Kultovní seriál se chystá na svůj další návrat. Streamovací platforma Hulu připravuje restart slavné mysteriózní série pod vedením režiséra Ryana Cooglera. Tvůrci slibují moderní a temnější verzi příběhu o vyšetřování nevysvětlitelných jevů, která má oslovit novou generaci diváků. Ačkoliv detaily příběhu jsou zatím drženy pod pokličkou, vynořují se první informace o obsazení a tvůrčím záměru.