Hrozila mu oprátka. Jihokorejský exprezident nakonec stráví zbytek života ve vězení

Jihokorejský soud uložil exprezidentovi Jun Sok-jolovi doživotní trest za to, že v prosinci 2024 krátce vyhlásil stanné právo, a podle obžaloby se tak dopustil vzpoury. Zvláštní prokuratura pro něj původně požadovala trest smrti. Za vzpouru byl k 30 letům vězení ve čtvrtek odsouzen i tehdejší ministr obrany Kim Jong-hjon.

„Odsuzujeme Juna k doživotnímu vězení za vedení vzpoury,“ řekl podle agentury AFP předsedající soudce, podle nějž Jun zásadním způsobem poškodil jihokorejskou demokracii a zaslouží si přísný trest. Pětašedesátiletý exprezident podle webu stanice BBC neprojevil příliš emocí.

Soud podle agentury Jonhap uvedl, že vyhlášení stanného práva samo o sobě nemůže představovat vzpouru, ale v Junově případě to vzpoura je, protože usiloval o paralýzu parlamentu. Jun za svůj krok podle soudu nevyjádřil lítost, ale plán vyhlášení mimořádného stavu se nezdál být důkladný a použití fyzické síly vyslaných bezpečnostních sil bylo omezené, prohlásil soudce při zdůvodnění rozsudku. Soudce také přihlédl k tomu, že exprezident nebyl v minulosti trestán a desítky let působil ve službách státu jako generální prokurátor.

Právník odsouzeného podle agentury Reuters poznamenal, že rozsudek pouze potvrdil předem napsaný scénář a že není podložen důkazy. Se svým mandantem také prodiskutuje, jestli se odvolat. Při vynesení verdiktu, které se přenášelo živě, daly tisíce Junových příznivců v ulicích najevo nespokojenost a rozčilení. Zástupci vládnoucí Demokratické strany zase sdělili, že soud neudělením trestu smrti podkopal spravedlnost a že verdikt by nemusel být dostatečně silným varováním pro podobné pokusy v budoucnosti, napsala BBC.

Soudce Juna před vynesením verdiktu podle AFP uznal mimo jiné vinným i ze zneužití pravomoci nebo vyslání armády do parlamentu. Tím se mělo zabránit poslancům, aby odhlasovali konec mimořádného stavu. Jun chtěl podle soudu také zatknout některé politické špičky, mimo jiné i lídra tehdy opoziční DP I Če-mjonga, který je v současné době prezidentem.

Kromě exprezidenta a jeho ministra obrany dostal bývalý velitel zpravodajské služby 18 let, exšéf policie 12 let, někdejší velitel soulské policie deset let a bývalý šéf parlamentní policejní stráže tři roky vězení. Ti se mohou do týdne odvolat. Další dva obžalované, někdejšího šéfa vyšetřovacího úřadu ministerstva obrany a bývalého úředníka policejního vyšetřovacího úřadu, soudce podle BBC shledal nevinnými.

Soud vedle toho exprezidentovi 16. ledna uložil pět let vězení za maření výkonu úřední moci, když loni policii bránil ve vykonání zatykače. V souvislosti se stanným právem dostal 12. února sedmileté vězení exministr vnitra I Sang-min a 21. ledna 23 let vězení bývalý premiér Han Duk-so.

Trest smrti byl v Koreji podle Reuters naposledy udělen v roce 2016, v zemi se ale poprava nevykonala od roku 1997. Za vzpouru byli naposledy v roce 1996 odsouzeni prezidenti Čon Du-hwan a Ro Tche-u, kteří následující rok dostali milost, připomněla agentura Kjódó.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci Juna zbavili 14. prosince pravomocí a ústavní soud jej z funkce odvolal loni 4. dubna. Od 10. července byl v samovazbě.

Ve vězení je i Junova manželka Kim Kon-hi, které soud 28. ledna uložil 20 měsíců vězení za korupci. Jedním z důvodů k vyhlášení stanného práva mohlo být podle agentury AP řada obvinění, kterým někdejší první dáma čelila. Exprezident opakovaně odmítal výzvy k vyšetřování své ženy, které označoval za nepodložené politické útoky.