Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Jeho hlavní teze je jednoznačná: moderní válka už není o masových mobilizacích, tankových bitvách ani o hrdinství jednotlivců. Bojiště je dnes „naprosto průhledné“ a vznikla „robotizovaná zóna ničení“ o hloubce nejméně 25 kilometrů.
Klasické týlové zázemí přestává existovat a lidská přítomnost na frontě se rychle omezuje. „Počet lidí, kteří mohou fyzicky plnit úkoly v bojové zóně, je minimální. Stále jich ubývá a situace směřuje k tomu, že je nahradí roboti,“ konstatuje Zalužnyj. Tradiční mobilizace se podle něj „v moderním válčení naprosto vyčerpala“ – člověk je dnes „nejdražším zdrojem“, jehož „obnova trvá příliš dlouho“.
Válka jako test průmyslové a ekonomické odolnosti
Zalužnyj tvrdí, že probíhá revoluce srovnatelná s nástupem střelného prachu či jaderných zbraní. Tentokrát ji však představují bezpilotní systémy a umělá inteligence. Budoucnost podle něj patří rojům autonomních dronů schopných útočit ze vzduchu, ze země i z vody.
Připomíná konkrétní zkušenost: „V noci z 6. na 7. září 2025 bylo na Kyjev zaútočeno 862 sebevražednými drony typu Shaheed současně.“ Autonomie těchto systémů se bude dál prohlubovat – od centralizovaného řízení až po plně samostatné „roje“, které budou operovat i bez spojení s velením.
Zásadní proměnou podle něj prochází i ekonomika války. Drahé a technologicky vyspělé zbraňové systémy 20. století jsou nahrazovány „zbraněmi opotřebovávacími“ – levnými, masově vyráběnými, ale vysoce přesnými prostředky, které dokážou ničit násobně dražší cíle. Válka se tak mění v dlouhodobý test průmyslové kapacity a ekonomické odolnosti.
„Úspěch ve vysoce intenzivní vyčerpávací válce (…) závisí na stabilitě ekonomiky a její schopnosti neustálého doplňování,“ zdůrazňuje. Právě proto se energetická infrastruktura stala jednou z hlavních front – do konce roku 2024 bylo podle něj vyřazeno až 80 procent kapacity ukrajinských tepelných elektráren.
Zalužnyj varuje před rozpory uvnitř NATO
Zalužnyj zároveň tvrdě kritizuje zastaralé modely centralizované infrastruktury. Energetika budovaná podle sovětského vzoru se podle něj stala „Achillovou patou národní bezpečnosti“. Řešením má být decentralizace – přechod k distribuované výrobě energie v menších, rozptýlených zdrojích. „Decentralizace se proměnila z otázky efektivity na otázku přežití,“ píše. Energetický systém se podle něj stal „novou válečnou frontou“ a jeho stabilita přímo určuje výsledek konfliktu.
Geopolitický rozměr komentáře je neméně ostrý. Zalužnyj varuje před oslabováním mezinárodního řádu a před rozpory uvnitř NATO. Rusko podle něj využívá situace k posilování svého vojensko-průmyslového komplexu a hledání podpory v Číně.
Jedinou cestou k ukončení války je podle něj nekompromisní ekonomický tlak. „Restrikce ekonomických příležitostí a izolace Ruska musí být nezvratná. Je to jediná cesta, která může vést k ukončení války,“ píše muž považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a připomíná, že právě ekonomická krize přispěla k odchodu Sovětského svazu z Afghánistánu.
Zalužnyj svůj komentář uzavírá apelem, který míří nejen na Ukrajince, ale i na světové společenství. Každá válka podle něj jednou skončí, ale způsob, jakým skončí ta současná, určí podobu budoucnosti.
„Světové společenství má na výběr: buď se stane ‚mnichovskými zrádci‘ 21. století a akceptuje válečné utrpení, nebo jej zastaví tak, aby se předešlo další pohromě.“ Pro Ukrajinu je však rovnice podle něj jednoduchá: „My – Ukrajinci – nemáme jinou možnost. Buď zahyneme, nebo přežijeme. Vzorec přežití je jednoduchý – pokračovat v boji, posilovat ekonomiku a udržovat jednotu.“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Na co obrana? PSG sehrálo s Bayernem bláznivé semifinále
Obhájce trofeje Paris St. Germain v úvodním semifinále fotbalové Ligy mistrů přestřílel doma Bayern Mnichov 5:4. Bitva dvou gigantů nabídla zápas s nejvíce góly v této fázi soutěže. Za vítězný tým, který vedl už 5:2, se dvakrát trefili Chviča Kvaracchelija a Ousmane Dembélé.
Titul jsem si nekoupil, řekl Dědek. Nezastaví se. U zlaté jízdy poznal hlavní rozdíl
V roce 2019 zachraňovaly Pardubice hokejovou extraligu v baráži, o rok později mířily možná k přímému sestupu. V té době vstoupil do klubu miliardář Petr Dědek, aby tradiční značku zachránil. Povedlo se, a hned poté zahájil Dědek strmý výstup nahoru. Jenže si prožil několik hořkých zklamání. Titul slaví po šesti letech.
ŽIVĚ USA už nejsou v pozici, aby diktovaly politiku nezávislým státům, vzkazuje Írán
Spojené státy nemohou nadále diktovat svou politiku ostatním zemím, prohlásil mluvčí íránského ministerstva obrany Rezá Talajíník, kterého podle agentury AFP citovala státní televize. "Spojené státy již nejsou v pozici, aby diktovaly svou politiku nezávislým národům," prohlásil Talajíník a dodal, že Washington musí upustit od svých "nelegálních a iracionálních požadavků".
ŽIVĚ „Nákup kradeného zboží je zločin.“ Zelenskyj ostře tepe Izrael, ten se brání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí obvinění ukrajinského prezidenta Zelenského odmítá.
Od aféry s kokainem ke zlatu. Byl jsem hloupý, ale ustál jsem to, těší Mandáta
Pardubičtí fanoušci milují jeho energii na ledě a příkladnou bojovnost. Zároveň vnímají silný životní příběh útočníka, kterému kvůli kokainu na večírku skoro skončila hokejová kariéra. Jan Mandát se z vlastního dna odrazil, a zřejmě i proto si s extraligovým pohárem nad hlavou užil možná nejhlasitější ovace.