


Neznámí hackeři v noci na pondělí narušili satelitní vysílání íránské státní televize a odvysílali záběry podporující bývalého korunního prince Rezá Pahlavího, píše agentura AP.

Záběry, které se šíří na sociálních sítích, zachycují části Pahlavího nedávných proslovů, pouliční střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami, ale také osoby v uniformách ozbrojených složek vyjadřující nesouhlas s vládnoucím režimem.
Protesty, které začaly koncem prosince, režim pomocí násilí a střelby do demonstrantů prozatím úspěšně potlačil. Podle lidskoprávních organizací zabily bezpečnostní složky tisíce lidí.
V jednom z videí Pahlaví oslovuje íránskou armádu. „Nezbývá vám příliš času. Co nejdříve se připojte k lidu,“ cituje AP bývalého korunního prince, který žije v exilu. „Jste národní armádou Íránu, ne armádou islámské republiky,“ dodal podle AP.
Na dalším z odvysílaných videí muž v uniformě ozbrojených složek píše na zeď monarchistické heslo „Ať žije šáh“, které odkazuje k Mohammadu Rezá Pahlavímu, který byl svržen v roce 1979. Jiné osoby v uniformách tvrdí, že „složily zbraně a přísahaly věrnost lidu“. Agentura AP upozorňuje, že pravdivost záběrů nelze nezávisle ověřit.
Agentura Fars, která je blízká íránským revolučním gardám, uvedla, že "neznámý zdroj" v některých částech země narušil signál stanic, obsah neautorizovaného vysílání nicméně nezmínila.
Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny, se postupně rozšířily do všech regionů země, přičemž proti protestujícím začaly zasahovat bezpečnostní složky, které tvoří převážně milice basídž, jež jsou součástí íránských revolučních gard.
Podle středečních údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Norsku íránské bezpečnostní složky zabily nejméně 3428 protestujících. Agentura Reuters v neděli s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele uvedla, že při protestech zemřelo nejméně 5000 lidí včetně asi 500 členů bezpečnostních složek.
Režim v Teheránu nadále blokuje přístup k internetu, vyplývá z údajů nevládní organizace Netblocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost. Režim, k tomuto kroku přistoupil 8. ledna v době největších represí.
Ze zprvu ekonomicky motivovaných demonstrací se postupně staly protirežimní protesty, při nichž někteří účastníci volali po smrti íránského duchovního vůdce Alího Chameneího či po návratu Rezá Pahlavího.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.