


Přestože Ukrajina hlásí největší postup od léta 2023, situace na frontě podle expertů dál nahrává Moskvě. Rusko může současné tempo opotřebovávací strategie díky rozsáhlým lidským rezervám udržet ještě dlouhou dobu, zatímco Ukrajina by k zásadnímu zvratu podle zdrojů NATO musela výrazně posílit lidské síly i výzbroj.

Ukrajina v posledních dnech hlásí největší postup od léta 2023. Zisk až 200 kilometrů čtverečních na východní části Záporožské oblasti experti připisují zejména vypnutí internetových terminálů Starlink pro ruskou armádu.
Zdroje deníku The Times navzdory tomu upozorňují, že situace v době čtvrtého výročí ruské invaze spíše nahrává Moskvě. Rusové po měsících pomalého postupu, vykoupeného vysokými ztrátami, tlačí na několik strategických měst v takzvaném pevnostním pásu na východě Donbasu a dál posilují svou kontrolu v Doněcké a Záporožské oblasti.
Podle západních zdrojů je Ukrajina na většině fronty početně i technicky slabší, včetně úseků u Lymanu a Siversku. Pokud by ruské jednotky postoupily dál u městečka Huljajpole, mohlo by se Záporoží, jedno z největších měst na jihovýchodě země, ocitnout v dosahu FPV dronů.
Ukrajinský důstojník působící v Pokrovsku řekl britskému listu, že Rusko má naprostou převahu v letectvu i v taktických balistických střelách, což mu umožňuje účinně zasahovat logistická centra a velitelská stanoviště.
Podle Nicka Reynoldse z Royal United Services Institute Rusko „poměrně konzistentně“ proráží ukrajinské obranné linie. „Ruská armáda operuje v takovém rozsahu, že je schopna vyvíjet tlak podél celé fronty,“ uvedl. Města v pevnostním pásu jsou podle něj klíčová především kvůli terénu, který poskytuje výhodu vyššího postavení tomu, kdo je ovládá.
Za své postupné zisky území však Moskva platí vysokou cenu. Podle amerického think-tanku CSIS ztratilo Rusko jen loni přibližně 415 tisíc vojáků. Od začátku plnohodnotné invaze před čtyřmi lety jich bylo zhruba 1,2 milionu.
Západní zdroje přesto soudí, že Rusko dokáže současné tempo opotřebovávací války udržet ještě nejméně rok. Podle britského zdroje z oblasti obrany by v optimistickém scénáři Moskva potřebovala dalších 18 měsíců bojů a přibližně půlmilionovou ztrátu, aby dobyla zbytek Donbasu. V horším případě by konflikt mohl trvat až další čtyři roky a vyžádat si kolem dvou milionů obětí.
Nic však nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo od strategie takzvaného mlýnku na maso ustoupit. Navzdory vysokým ztrátám má stále dostatek lidských rezerv.
„Ukrajina je pod obrovským tlakem. Je to mnohem menší země, takže i když mají obě strany problémy s nedostatkem lidí, Ukrajina to pociťuje mnohem citelněji. Přestože Rusové ztrácejí více vojáků, je pro ně poměrně snadné je nahradit,“ uvedl Reynolds pro The Times.
Britský ministr obrany John Healey tento měsíc také připomněl, že Moskva se stále více spoléhá na rekrutování zahraničních bojovníků z Indie, Pákistánu, Nepálu, Kuby, Nigérie nebo Senegalu.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj však odmítá, že by se válka ocitla ve slepé uličce, a poukazuje na ruské ztráty i pokračující ukrajinské ofenzivní operace.
Podle vysoce postaveného vojenského zdroje z NATO by ale Ukrajina k zásadnímu zvratu potřebovala nejméně 250 tisíc dalších vojáků a výrazně silnější výzbroj.
V souvislosti s probíhajícími mírovými jednáními zprostředkovanými Spojenými státy panuje mezi experty značná skepse. Moskva podle nich nedává najevo ochotu k zásadním kompromisům, sleduje maximalistickou strategii a nic nenasvědčuje tomu, že by počítala s brzkým koncem války.
Bývalý americký diplomat Kurt Volker proto míní, že jedinou cestou k příměří je další ekonomický tlak na Rusko. Především zpřísnění sankcí na ropný a plynárenský sektor a důslednější postup proti takzvané stínové flotile.



Na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře v červenci pojede určitě vládní delegace, řekl v pondělí po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má v úmyslu delegací vést. Není to podle Babiše logické, ale ani možné z bezpečnostních důvodů.



Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku Péter Magyar v pondělí přislíbil najít způsob, jak vydat Polsku dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť už dříve udělila azyl - pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku. Maďarsko nebude útočištěm pro mezinárodně hledané zločince, prohlásil Magyar podle agentury Reuters.



Británie se bez ohledu na jakkoli silný tlak nenechá zavléct do americko-izraelské války s Íránem a nepodporuje ani avizovanou blokádu Hormuzského průlivu ze strany USA, řekl dnes premiér Keir Starmer britským médiím.



Šéf české diplomacie Petr Macinka navštíví v úterý Izrael. V době konfliktu na Blízkém východě ho čeká setkání s ministrem zahraničí Gideonem Saarem, jednat bude také s premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem.



Po sečtení téměř všech hlasů pravděpodobný budoucí maďarský premiér Péter Magyar získá 138 křesel ze 199členného parlamentu, čímž si zajistí ústavní většinu. Strana Fidesz končícího šéfa vlády Viktora Orbána naopak získala pouze 55 křesel a po dlouhé době tak ztratí většinu. Kdo je muž, který našel recept, jak dlouholetého vůdce Maďarska porazit?