


Evropská komise v úterý představila akční plán na ochranu mladých lidí před kybernetickou šikanou. Jeho součástí je zřízení celoevropské aplikace přizpůsobené pro každou zemi EU, která by pomohla dětským obětem získat přístup k linkám pomoci a hlásit případy zneužívání na internetu. Oznámila to v úterý místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.

"Děti a mladí lidé mají právo na bezpečné používání internetu. Kyberšikana toto právo narušuje a způsobuje jim bolest, osamělost a ponížení. Tak by se nemělo cítit žádné dítě," uvedla Virkkunenová. Ochrana dětí na internetu je podle ní prioritou současné komise i její vlastní. "Tento akční plán doplňuje naše stávající nástroje na ochranu nezletilých osob na internetu tím, že vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly koordinovaný přístup k boji proti kyberšikaně na všech úrovních," dodala.
Oběti kyberšikany musí mít podle Evropské komise k dispozici jasný a snadný způsob, jak nahlásit obtěžování a získat pomoc. Proto je základním prvkem akčního plánu zřízení snadno použitelné a přístupné aplikace pro hlášení kyberšikany na národní linku pomoci. "Ještě důležitější je, že aplikace bude pro děti a dospívající způsobem, jak získat podporu, a budou moci bezpečně ukládat a odesílat důkazy," uvedla unijní exekutiva. Komise vypracuje návrh aplikace, který budou moci členské státy přizpůsobit svým potřebám, přeložit a propojit s příslušnými vnitrostátními službami.
Aplikace by měla vycházet z již existující francouzské aplikace proti on-line šikaně s názvem 3018. Unijní exekutiva předpokládá, že celoevropské zavedení národních aplikací by mohlo proběhnout od třetího čtvrtletí letošního roku.
Kyberšikana je ubližování nebo ponižování druhého člověka pomocí internetu a digitálních technologií. Děje se například na sociálních sítích, v chatech, hrách, e-mailech nebo přes SMS.
Podle odhadů přibližně jedno z šesti dětí ve věku 11 až 15 let uvádí, že se stalo obětí kyberšikany, a přibližně jedno z osmi přiznává, že na internetu šikanuje jiné. Podle průzkumu Eurobarometru zveřejněného v loňském roce více než devět z deseti Evropanů uvádí, že je nutné, aby veřejné orgány přijaly opatření na ochranu dětí on-line s ohledem na negativní dopad sociálních médií na jejich duševní zdraví (93 procent), kyberšikanu a on-line obtěžování (92 procent) a aby zajistily mechanismy k omezení obsahu nevhodného pro daný věk (92 procent).
Akční plán proti kybernetické šikaně byl podle komise vypracován na základě široké veřejné konzultace, mimo jiné i s více než 6000 dětmi.



Papež Lev XIV. přicestoval v sobotu na návštěvu Monaka. Stal se tak prvním papežem po téměř pěti staletích, který do tohoto středomořského knížectví zavítal. Hlava katolické církve chce návštěvou ukázat, že malé státy, jako je Vatikán či Monako, mohou i v době válek hrát na mezinárodním poli důležitou roli a udržovat tradiční katolické hodnoty.



Provoz na dálnici D8 ve směru na Prahu je u hlavního města zastaven kvůli překládání nákladu z havarovaného kamionu. Kamion na tahači převážel v sobotu ráno nákladní auto a prorazil svodidla, uvedla policie na síti X. Doprava je odkloněná na exitu 9, v místě se tvoří kolony.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.



Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.