Devatenáctiletá Diana se stala obětí brutálního zásahu. „Nehoda,“ tvrdí íránský režim

Diana Bahadorová pocházela ze severoíránského města Gonbad-e Kavus. K jejímu zastřelení došlo 8. ledna během protirežimních protestů, kdy bezpečnostní složky podle svědectví i lidskoprávních organizací postupovaly mimořádně brutálně a proti demonstrantům nasadily i těžké zbraně, včetně kulometů.

Íránská státní média však tuto verzi zpochybnila. Tvrdí, že skutečné jméno dívky bylo Šahrzád Mochamí a že zemřela 22. ledna při dopravní nehodě v provincii Golestán, když ztratila kontrolu nad motocyklem a narazila do svodidel.

Související

Protesty v Íránu mají nejméně 5848 potvrzených obětí, může jich ale být až 17 tisíc

Podle zdroje blízkého Dianině rodině byly úřady ochotny vydat její tělo pouze pod podmínkou, že pohřeb proběhne v utajení a rodina veřejně popře, že byla zabita vládními silami, píše deník The Telegraph.

Na jejím instagramovém účtu se později objevil příspěvek, který potvrzoval vládní verzi spolu s výzvou, aby lidé nešířili fámy. Podle lidskoprávních organizací však rodina toto prohlášení učinila pod silným nátlakem zpravodajských služeb.

Na motorce proti režimu

Devatenáctiletá influencerka měla na Instagramu zhruba 150 tisíc sledujících, se kterými sdílela videa, na nichž bez hidžábu předváděla kaskadérské kousky na motorce. Právě porušování povinného zahalování se v posledních letech stalo tichým symbolem odporu vůči režimu a stále více žen dnes vychází do ulic bez zakrytých vlasů.

Diana je jednou z tisíců obětí protestů, které v zemi propukly na konci roku 2025 v reakci na zhoršující se ekonomickou situaci a rychle se proměnily v otevřené protirežimní demonstrace.

Režim oficiálně přiznává přes 3000 mrtvých. Lidskoprávní organizace Human Rights Activists New Agency (HRANA) však hovoří o více než dvojnásobku potvrzených obětí, přičemž údaje o dalších 17 tisíc mrtvých se stále pověřují. Některé lékařské a opoziční zdroje v Íránu dokonce odhadují, že skutečný počet mrtvých může přesahovat 30 tisíc, uvedl deník The Guardian.

Související

"Je to hrozně bolestivé." Íránský student nemá spojení s rodinou, mluví o masových čistkách

Část Íránců připisuje vinu za vysoký počet obětí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a bývalému korunnímu princi v exilu Rezovi Pahlavímu. Podle nich svými výroky povzbuzovali lidi, aby vyšli do ulic a postavili se režimu, přičemž Trump protestujícím opakovaně sliboval pomoc.

Přestože americký prezident v posledních týdnech svou vyostřenou rétoriku vůči Teheránu zmírnil, do oblasti Velitelství amerických sil pro Střední východ (CENTCOM) v pondělí dorazila úderná skupina letadlové lodi Abraham Lincoln, která tam byla přesměrována z indo-pacifického regionu. Podle amerických médií tak Trump nadále zvažuje i možnost vojenského úderu proti íránskému režimu.