Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom ve středu informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu.
Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem. Frederiksenová v povolebním projevu prohlásila, že je připravena zemi dále vést. Poznamenala, že jednání o vládě nebudou jednoduchá.
Levicová uskupení včetně premiérčiny Sociální demokracie získala 84 křesel, pravicové strany pak mají 77 křesel a centristé 14 křesel. Zbývající čtyři mandáty v parlamentu připadají na Grónsko a Faerské ostrovy, což jsou autonomní části Dánského království.
Sociální demokracie zvítězila se značným náskokem, obdržela 21,9 procenta hlasů. Tento výsledek byl ale proti volbám v roce 2022 o 5,6 procentního bodu horší. Stanice TV2 výsledek Sociální demokracie označila za historicky špatný, neboť tak málo hlasů strana nezískala od parlamentních voleb v roce 1903, kdy obdržela 21 procent.
S odstupem zhruba deseti procentních bodů skončila na druhém místě za sociálními demokraty Socialistická lidová strana s 11,6 procenta hlasů. Třetí je pak s 10,1 procenta hlasů středopravicová Liberální strana vedená ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem. Tato strana oproti předešlým volbám ztratila přes tři procentní body, Socialistická lidová strana si naopak o 3,3 procentního bodu polepšila.
Premiérka Frederiksenová, která je u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.
Britská BBC napsala, že v Dánsku, členské zemi Evropské unie a NATO, do velké míry panuje shoda na zahraniční politice, a volební kampaň tak ovládly domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20.000 nejbohatších Dánů. Tématy předvolebních debat byla také vysoká míra znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnost zemědělství.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Netoč to! Lehečka vynadal svým. Americkou star donutil smát se vlastnímu zoufalství
Supervýkon, kterým se hlasitě přihlásil o pozornost, a s tím i obrovská šance na životní finále. Jiří Lehečka exceluje v Miami. Český hráč si vyšlápl na domácího favorita Taylora Fritze a některé jeho statistiky i jednotlivé údery budí ve světě tenisu údiv. Závěr česko-americké bitvy navíc publiku nabídl řádně vysokooktanové drama.
ŽIVĚ Íránci se vysmáli Trumpovu návrhu. Američanům kladou své podmínky pro jednání o míru
Spojené státy předaly Íránu 15bodový plán k ukončení války. Írán americké pokusy o příměří zesměšnil. Z nových zpráv vyplývá, že mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání o příměří, je zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Nejmenovaný americký činitel označil podmínky za nereálné.
Spor o Turka zvedl důvěru v prezidenta o třetinu, ukázal průzkum
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše (ANO) o jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem zvýšil důvěru třetiny Čechů v hlavu státu. Uvádí to únorový průzkum agentury Median. Důvěru ve vládu zvedl spor jen u devíti procent lidí, zatímco u 36 procent vedl k poklesu důvěry v Babišův kabinet. Důvěra v prezidenta po sporu o Turka klesla u 30 procent dotázaných.
ŽIVĚ Američané začnou příští rok vyrábět letouny F-35 pro českou armádu
Americká společnost Lockheed Martin začne s výrobou letounů páté generace F-35 pro českou armádu v roce 2027. Letouny F-35 nahradí v české armádě pronajaté stíhačky JAS-39 Gripen. První F-35 mají být hotové v roce 2029.
ŽIVĚ Rusko hlásí sestřelení 389 dronů, Ukrajinci trefili i baltský přístav Usť-Luga
Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 389 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které ale informace o případných škodách neuvedlo. Ukrajinské údery mířily na Moskevskou a Leningradskou oblast a také na ruské regiony hraničící s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské invazi.