


„Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. A to si každý na světě uvědomuje,“ říká polský expert na mezinárodní vztahy Slawomir Debski, který byl v Praze na pozvání Pražského centra transatlantických studií CEVRO univerzity.

Rozhodně jsou rozdíly mezi válečnými cíli USA a Izraele. Izrael se netají tím, že se chce zbavit režimu ajatolláhů, to není nic nového. Američané se alespoň pokusili najít nějaký kompromis. To pro Izraelce nikdy nepřicházelo v úvahu. Celé roky trvají na tom, že Irán je akutní hrozba: nový strůjce holokaustu na obzoru.
Američané mají nyní tři cíle. Ale když máte tři cíle, tak vlastně nemáte žádný… Mluví o omezení vojenského potenciálu Iránu, omezení hrozby pro Izrael a nějaké formě změny režimu. Ale takovým zvláštním způsobem ve stylu „my jsme svoje udělali, teď je to na vás, Íráncích“.

Ano, to je ten problém. Američané si jsou vědomi limitů leteckých úderů. Chtějí vytvořit podmínky pro možnou změnu režimu, kterou ale musí provést někdo z Íránu. Jak to bude vypadat, nikdo neví. Asi skončíme se situací, že schopnosti Íránu budou skutečně omezené, objeví se nějaké staronové vedení a budeme mít nějakou formu příměří, ale ne mír. Bude to ani válka, ani mír s občasnými ozbrojenými incidenty.
Rozhodně vstupujeme do éry, kde funguje mezinárodní právo jinak, než jsme byli zvyklí. Normy budou dodržovány jen, když tu bude někdo, kdo je bude schopen a ochoten prosadit. Silou. Měli jsme za to, že mezinárodní právo je něco univerzálního, co funguje samo osobě. Nefunguje.
Před pár měsíci mluvil Sergej Lavrov (ruský ministr zahraničí – pozn. red.) o spolupráci s Íránem a o tom, jak „jenom nebe“ ohraničuje vojenskou a technickou spolupráci obou zemí. A nestalo se nic.
Ale je tu něco podstatnějšího. Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. Trump dokázal, že má ochotu se dohodnout. Vyjednávat. Ale když vidí, že to nikam nevede, nechá vás zabít.
To je dost silný vzkaz do celého světa. Každý zahraniční lídr si to bude pamatovat. Když Trump říká „nechceme válku“, myslí to upřímně. Je to skutečně stav jeho mysli. Není intervencionista. Ale nikdy nevyloučí použití síly jako posledního prostředku. „Když se vyjednávání nedaří, posuneme se dál…“
Ano. Rozdíl je v chápání mezinárodního práva. Bush chtěl svou „koalici ochotných“, aby to dalo americké intervenci alespoň nějaký multilaterální nátěr. Trumpovi to je jedno, nepotřebuje náš hlas, nezajímá ho legální ospravedlnění k použití síly, nepotřebuje nás…
Když se ho ptali před pár měsíci, co si myslí o mezinárodním právu, jestli ho nějak omezuje v rozhodování, odpověděl, že ho omezuje jen jeho vlastní morálka. Trump pochází z byznysového světa. Světa dohod mezi dvěma hráči. On se cítí vázán jen dohodou, kterou podepsal on sám. A on přece nepodepsal Chartu OSN… Takže mu to nic neříká a necítí se tím vázán.



Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová vstoupila do mistrovství světa ve víceboji v Heerenveenu čtvrtým časem na trati 500 metrů. Mezi muži byl Metoděj Jílek v osobním rekordu osmý. Trojnásobná olympijská vítězka Martina Sáblíková, která v Nizozemsku ukončí aktivní kariéru, zajela osmnáctý čas. Po první ze čtyř disciplín vedou Japonka Miho Takagiová a Jordan Stolz z USA.



Izraelská armáda týden po začátku války zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na íránskou infrastrukturu v Teheránu. Írán podle izraelské armády provedl v noci další raketový protiútok na Izrael. Íránské vedení dalo najevo, že chce zastavit útoky na sousední země. Olej do ohně přilil Donald Trump svým novým prohlášením.



Spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host Jan Němec v rozhovoru vysvětluje, jaké dopady by měly na literární periodika a festivaly ohlášené vládní škrty. Oponuje také hlasům, podle kterých by měl v kultuře přežít pouze ten, kdo je komerčně úspěšný, a celou debatu o jejím financování zasazuje do širšího kontextu.



V cestovatelském systému Drozd je sice zaregistrováno několik tisíc Čechů ve válkou zasažených zemích Blízkého východu, většina z nich ale neprojevila zájem o informace o repatriaci, uvedl dnes ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pořadu televize Nova.



Bronzová olympijská medailistka Tereza Voborníková doběhla pátá v závodě biatlonistek s hromadným startem na Světovém poháru v Kontiolahti. Pětadvacetiletá reprezentantka udělala dvě střelecké chyby a ztratila na stupně vítězů necelých sedm sekund. Zvítězila Francouzka Julia Simonová před Švédkami Elvirou Öbergovou a Annou Magnussonovou.