Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Česká republika byla od počátku ruské invaze vnímána jako jeden z nejvýraznějších spojenců Kyjeva. Podle Martina Kroupy však státní podpora často využívala aktivity soukromých dárců k vylepšení vlastních statistik.
„Z vládních kruhů se nás pravidelně dotazovali, kolik jsme vybrali na sbírkách, a celá tahle suma se započítávala do té celkové, aby to vypadalo, že Česká republika jako celek pomáhá víc,“ uvádí Kroupa, který je členem hned v několika organizacích: ve správní radě Paměti národa a Skupině D a nedávno založil Strong Europe.
Ve všech chce pomáhat Ukrajině. Humanitárním a dalším neziskovým organizacím, které napadené zemi pomáhají, ovšem hrozí škrty v řádech stovek milionů korun. Ohroženy jsou podle Kroupy zejména tzv. soft projekty, jako je psychologická podpora dětí, ale i sítě humanitárních pracovníků v terénu, které využívají organizace jako Člověk v tísni nebo ADRA.
Kroupa tento krok kritizuje nejen z humanitárního, ale i z pragmatického hlediska. Zánik programů, jako je TRANS (transformační spolupráce) v rámci ministerstva zahraničí, podle něj znamená konec specifického českého vlivu postaveného na „havlovské“ tradici. „Stáváme se beztvárnými. Tyto nadstandardní vztahy jsou ‚jemným pilníčkem‘, který může nahradit tvrdou sílu velkých států. Bez nich pro partnery ztrácíme smysl,“ varuje.
Za obzvlášť alarmující považuje Kroupa skutečnost, že český stát na situaci ekonomicky profituje. Díky rychlému zapojení uprchlíků do pracovního trhu přinesli Ukrajinci do rozpočtu na odvodech více, než stát vynaložil na jejich podporu.
„Považuji za velkou ostudu, že stát nebyl schopen tenhle převis na Ukrajinu v nějaké formě poslat. Je to nehorázné,“ říká Kroupa. Podle něj současná vládní politika ukazuje, že bezpečnost a zahraniční politika přestávají být prioritou.
V reakci na klesající aktivitu státu založil Kroupa organizaci Strong Europe, která se zaměřuje na zvyšování odolnosti (rezilience) české společnosti. Ve spolupráci s ukrajinskými veterány připravuje kurzy pro veřejnost – od jednodenních školení o evakuačních zavazadlech až po měsíční výcvik operátorů FPV dronů.
„Ukrajinská zkušenost je velmi živá. Chceme know-how přenést do Česka, aby i malé město bylo připraveno na blackout nebo kybernetický útok,“ vysvětluje.
Kromě vzdělávání pokračuje i přímá technologická pomoc. Skupina D, v níž Kroupa rovněž působí, nedávno dodala na frontu tzv. interceptory – drony P1 Sun určené k ničení ruských Šáhidů.
„Jeden náš dron stojí kolem tisíce dolarů, ale dokáže zničit stroj, který je mnohonásobně dražší,“ popisuje efektivitu inovací, které vznikají přímo v bojových podmínkách a o které mají zájem i západní mocnosti. Drony Šáhid poslední měsíce terorizují ukrajinská města, ke kterým se v posledních dnech přidaly i státy a města v okolí Perského zálivu.
Jaký dopad budou mít škrty na bezpečnostní situaci a proč se nyní Kroupa zaměřuje na výcvik české veřejnosti v odolnosti? A jaká je souvislost dodaných interceptorů se situací na Blízkém východě?
Na tyto a další otázky se dozvíte odpověď v celé verzi pořadu Spotlight News, kterou si můžete pustit ve videu u článku nebo v oblíbených podcastových aplikacích.
Sdílet
Nejnovější videa
