„Budu s vámi bojovat.“ Zalužnyj poprvé promluvil o konfliktu se Zelenským

Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.

Napětí mezi Valerijem Zalužným a Volodymyrem Zelenským se podle 52letého bývalého vrchního velitele ukrajinské armády začalo projevovat už krátce po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Mezi oběma muži často docházelo ke sporům o to, jak nejlépe bránit zemi. Zhoršující se vztahy pak vyvrcholily na podzim téhož roku.

Jednoho večera v polovině září 2022 vyšel Zalužnyj z napjatého jednání v prezidentském válečném štábu a zamířil zpět do své kanceláře v Kyjevě. Jen o několik hodin později do jeho kanceláře dorazily desítky příslušníků ukrajinské bezpečnostní služby s cílem prostory prohledat, uvedl Zalužnyj pro agenturu AP. V tu chvíli se tam podle něj nacházelo také více než deset britských důstojníků.

Agenti podle Zalužného nesdělili, co přesně hledají. Celý zásah vnímal jako pokus o zastrašení. Přímo před agenty proto zavolal tehdejšímu šéfovi Zelenského kanceláře Andriji Jermakovi a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby zásah zastavila a ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem si do centra Kyjeva povolal posily,“ měl mu tehdy vzkázat.

Selhání klíčové protiofenzivy

Ačkoli tato krizová situace z počátku války nepřerostla v otevřený konflikt, spory mezi Zalužným a Zelenským pokračovaly. Zvlášť vyhrocený byl podle bývalého generála spor o protiofenzivu v roce 2023, která nakonec selhala.

Zalužnyj tvrdí, že plán připravený ve spolupráci s partnery z NATO ztroskotal proto, že prezident a další představitelé nebyli ochotni poskytnout potřebné zdroje. Původní strategie počítala se soustředěním sil do jednoho hlavního směru útoku. Cílem bylo osvobodit částečně okupovanou Záporožskou oblast, včetně klíčové jaderné elektrárny, a následně postupovat na jih k Azovskému moři. Tím by se přerušil pozemní koridor, kterým ruská armáda zásobovala anektovaný Krym.

Úspěch operace podle Zalužného vyžadoval masivní, koncentrované nasazení jednotek a prvek taktického překvapení. Místo toho ale byly síly rozptýleny na širokém území, což zásadně oslabilo jejich úderný potenciál. Zalužného popis odchýlení se od původního plánu potvrdili deníku The Washington Post i dva západní představitelé.

Pád z čela armády Zalužného neoslabil

Neúspěšná protiofenziva v kombinaci se spory ohledně rozsahu mobilizace nakonec Zalužného stála post v čele armády. V únoru 2024 ho Zelenskyj odvolal a později oznámil jeho jmenování velvyslancem ve Velké Británii.

Političtí analytici tento krok široce vnímali jako snahu oslabit pozici populárního Zalužného coby potenciálního politického rivala a odstranit ho z každodenního dění v zemi. Průzkumy veřejného mínění však Zalužnému navzdory tomu v hypotetickém souboji o prezidentské křeslo přisuzují mírný náskok před Zelenským, jehož popularita postupně slábne v důsledku únavy společnosti z války i korupčních skandálů v okruhu prezidentových spolupracovníků.

Sám Zalužnyj se debatám o politických ambicích dlouhodobě vyhýbá. Tvrdí, že nechce v době války přispívat k rozdělení společnosti. Navzdory spekulacím médií jakékoli přípravy na volební kampaň popírá. „Dokud válka neskončí nebo nebude zrušen výjimečný stav, nebudu o těchto věcech mluvit ani v tomto směru podnikat žádné kroky,“ uvedl.