


Braniborský premiér Dietmar Woidke ze sociální demokracie (SPD) vypověděl koaliční smlouvu levicově populistickému Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Vláda v německé spolkové zemi se rozpadla již po roce fungování.

Vypovězením koaliční smlouvy tak zanikla první a dosud jediná koalice těchto dvou stran na zemské úrovni. Volby se v Braniborsku konaly předloni v září. Woidke zdůraznil, že chce hledat jiné řešení krize, než jsou předčasné volby.
Braniborsko je východoněmecká spolková země, která obklopuje Berlín a má zhruba 2,5 milionu obyvatel. Zemské volby se tu konaly v září 2024. Těsně v nich vyhrála Woidkeho SPD s 30,9 procenta hlasů. Na druhém místě skončila s 29,2 procenty hlasů Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Koalici nakonec sociální demokraté uzavřeli s levicově populistickou stranou BSW, která ve volbách skončila na třetím místě. Vláda měla ve sněmu většinu dvou hlasů.
Už v závěru loňského roku ale BSW opustili čtyři poslanci braniborského sněmu. Za důvod označili "autoritářské tendence" ve straně. Dva z nich se sice později vrátili, v pondělí ale oznámil odchod ze strany vicepremiér, ministr financí a donedávna zemský předseda BSW Robert Crumbach. Vstoupil obratem do frakce SPD. Koalice tak definitivně ztratila většinu.
"Tímto rozpadem frakce neexistuje nadále základ pro spolupráci v koalici, základ pro práci na základě demokratické většiny," řekl dnes na tiskové konferenci premiér Woidke a vypověděl koaliční smlouvu. Prozatím chce Braniborsku vládnout s menšinovou vládou. Oznámil ale, že hodlá zahájit jednání s křesťanskými demokraty (CDU). Poslanci SPD včetně Crumbacha a poslanci CDU mají společně 45 křesel ve sněmu s 88 poslanci, a mohli by tak vytvořit vládu s těsnou většinou. Například opoziční AfD už ale vyzvala k uspořádání předčasných voleb. Podle průzkumů by je vyhrála s 35 procenty hlasů.
Strana BSW prosazuje krajně levicovou hospodářskou a sociální politiku, zároveň ale i omezení migrace či sblížení s Ruskem. V současnosti je v hluboké krizi. Vznikla přesně před dvěma lety a záhy uspěla ve volbách do Evropského parlamentu a v zemských volbách do sněmů v Sasku, Durynsku a Braniborsku. V předčasných volbách do Spolkového sněmu loni v únoru ale nepřekonala pětiprocentní hranici a do parlamentu se nedostala. BSW tvrdí, že sčítání provázely chyby a zatím neúspěšně žádá o přepočítání hlasů. Nyní má v celoněmeckých průzkumech strana kolem tří až čtyř procent hlasů.



Ukrajinští a američtí zástupci mají ve Francii na programu další jednání. Očekává se, že se budou zabývat nejobtížnějšími otázkami - územími a Záporožskou jadernou elektrárnou. Na síti X to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Mír musí být důstojný. A to závisí na partnerech - na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku," dodal Zelenskyj.



Bílý dům od Venezuely chce, aby omezila své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických. Vláda Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit americké požadavky, než jí bude povoleno produkovat další ropu. Venezuelskou ropu mezitím budou USA prodávat na mezinárodních trzích.



Prezident Petr Pavel odmítá jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Po středečním novoročním obědě s hlavou státu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda Motoristů Petr Macinka vyloučil, že by strana kvůli tomu opustila vládu. Řekl to při příchodu na večerní jednání poslaneckého klubu Motoristů. Kompetenční žalobu nicméně Macinka ani Babiš nezvažuje.






Venezuela se pyšnila údajně efektivní obranou. Ruské systémy protivzdušné obrany Buk měly ochránit prezidenta Nicoláse Madura, místo toho ale selhaly na plné čáře. Američané je vyřadili ještě předtím, než stačily vypálit jedinou raketu. To představuje špatnou zprávu nejen pro Rusko.