Král zachránil Vídeň před Turky. Pomník ale kvůli strachu jen tak nedostane

Ve Vídni znovu ožil kontroverzní spor o památník Jana III. Sobieského. Projekt sochy polského krále, který v roce 1683 sehrál klíčovou roli při porážce osmanských vojsk, město před loňskými komunálními volbami zastavilo kvůli obavám z „podněcování islamofobních a protitureckých nálad“. Polské velvyslanectví i rakouská opozice však nadále trvají na jeho realizaci.

Debata o památníku polského krále Jana III. Sobieského dlouhodobě rozděluje vídeňskou městskou radu. První plány na vztyčení sochy na vrchu Kahlenberg vznikly už v roce 2013 a o pět let později je vedení města schválilo.

Jen několik měsíců před loňskými městskými volbami však radní pro kulturu Veronica Kaup-Haslerová ze Sociálnědemokratické strany (SPÖ) projekt odmítla a přípravy zastavila. Socha Sobieského je přitom již hotová a momentálně se nachází v Polsku.

Vedení města tehdy argumentovalo tím, že Vídeň nechce „vytvářet prostor, který by mohl být zneužit k podněcování xenofobie nebo islamofobních či protitureckých nálad“. Kaup-Haslerová se odvolávala na odborná stanoviska i na to, že nově vznikající památníky by měly odpovídat současnému historickému kontextu.

Minulý týden se k tématu vyjádřila také poslankyně zemského sněmu a zároveň městská radní za SPÖ Aslıhan Bozatemurová. Ve svém příspěvku na Facebooku uvedla, že památníky by měly „představovat historický kontext různorodě a vyváženě“ a nesmějí se stát „nástrojem, který připravuje půdu pro diskriminaci a vylučování“.

Server Exxpress zároveň připomněl dřívější mediální kritiku političky s tureckými kořeny kvůli údajným kontaktům s prostředím blízkým turecké vládní straně AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Polsko si stojí za svým

S vývojem celé kauzy podle všeho ztrácí trpělivost polské velvyslanectví, které se nyní k situaci ostře vyjádřilo. „Město Vídeň Sobieskému něco dluží. Jsme připraveni znovu zahájit jednání, aby byl ve Vídni důstojně uctěn,“ uvedl polský velvyslanec Zenon Kosiniak-Kamysz pro deník Heute.

Město naopak tvrdí, že na Kahlenbergu už památka Sobieského existuje. Velvyslanec tento argument ale odmítá: „Je to jen podstavec a nápis je sotva čitelný,“ postěžoval si Kosiniak-Kamysz.

Podle velvyslance navíc ve Vídni již stojí památníky i řady kontroverzních historických osobností, včetně sochy komunistického revolucionáře Che Guevary či pamětní desky sovětského diktátora Josifa Stalina.

„Trapná fraška“

Kritika však nezaznívá pouze od polských diplomatů, ale také od rakouské opozice. „To, že na Kahlenbergu už roky stojí jen prázdný podstavec, je trapná fraška městské vlády vedené sociální demokracií a stranou NEOS. Tento důstojný památník musí být konečně dokončen,“ uvedl Jan Ledochowski z Rakouské lidové strany (ÖVP).

Podle předsedy klubu národně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) ve Vídni Maximiliana Krausse výroky političky SPÖ svědčí o nepochopení historie a ideologické zaslepenosti.

„Jan III. Sobieski byl osvoboditelem Vídně a bez jeho zásahu by dnešní město pravděpodobně nevypadalo tak, jak ho známe. Postavit mu pomník je proto naprostá samozřejmost, nikoli projev ‚diskriminace‘,“ uvedl pro deník Exxpress.

Spasitel Vídně

Polský král Jan III. Sobieski patřil ke klíčovým postavám osvobození Vídně od osmanského obléhání v roce 1683. Za porážkou osmanských vojsk však nestál jen Sobieski, ale i samotní obyvatelé města a další spojenecké armády.

Sobieski sehrál zásadní roli v bitvě na Kahlenbergu, kde se výrazně prosadila především polská těžká jízda známá jako husaři. Vítězství následně změnilo zoufalou obrannou situaci v dlouhodobou ofenzivu Habsburků a jejich spojenců.