


Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.

Spojené státy jsou jedinou zemí, která dosud podnikla pilotované lety na Měsíc, naposledy stanul americký astronaut na povrchu přirozené družice Země v prosinci 1972.
S návratem na Měsíc počítá program Artemis, který započal v roce 2017 za prvního mandátu prezidenta Trumpa. Tehdy se předpokládalo přistání astronautů na měsíčním povrchu v roce 2024. Program ale nabral zpoždění. Trump nyní v dekretu zmiňuje přistání do roku 2028.
Dekret dále uvádí, že Američané začnou budovat trvalou lunární základnu do roku 2030. Příkaz dále potvrzuje plány na rozvoj jaderné energetiky v kosmu.
První člověkem na Měsíci se stal Američan Neil Armstrong, který na povrch vystoupil v červenci 1969. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.
Návrat lidí na Měsíc podporuje i nově potvrzený šéf Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jared Isaacman, který ve středu prohlásil, že se tak stane v roce 2028.
Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracuje s NASA také Evropská kosmická agentura (ESA).



V Česku začalo astronomické jaro, které sebou přineslo více slunečního svitu a vyšší teploty. Ale nyní čeká celou severní polokouli prudké ochlazení. Meteorologický jev zvaný rozpad polárního víru může podle odborníků nahnat do Evropy hlubokou tlakovou níži. A ta sebou nese i větrné a chladné počasí.






Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.



Kvůli loňskému žhářskému útoku na energetickou soustavu na východě Berlína čelí obvinění čtyři osoby. S odvoláním na policii a státní zastupitelství o tom v úterý informovala agentura DPA. Útok na 60 hodin připravil o elektřinu zhruba 50 tisíc lidí. Policisté v úterý v souvislosti s případem podnikli v Berlíně a dalších německých městech rozsáhlou razii.



Čtyři dny poté, co se přihlásila k útoku a zapálení zbrojní firmy Archer-LPP v Pardubicích, se údajná podzemní skupina ozvala znovu. V úterním e-mailu redakci Aktuálně.cz informuje o ultimátu, které dává zbrojovce. Pokud prý do 20. dubna firma LPP Holding nesplní požadavky, začnou útočníci zveřejňovat údajně citlivé dokumenty, které v pátek před zapálením závodu v areálu ukradli.