


Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.

Skupina nazvaná „Boerevolk Oranžského svobodného státu“ si nárokuje území ve východní provincii KwaZulu-Natal u hranic s Lesothem, které nizozemským osadníkům v 19. století věnoval král národa Zuluů za to, že ho podpořili ve válce o dědictví zulské proti jeho bratru. Na přelomu 19. a 20. století však o toto území přišli v druhé búrské válce, kdy bojovali proti britským imperiálním vojskům. Britové z něho pak za cenu velkých ztrát udělali součást JAR.
Oznámení skupiny bylo podle Reuters zveřejněno ve vládním věstníku minulý týden a skupina se v něm odkazuje na rezoluci OSN, která garantuje nezávislost zemím a národům pod koloniální nadvládou. „Británie půdu nikdy nevlastnila, (...) tak ji nemohla legálně dát Jihoafrické unii v roce 1910,“ uvádějí.
Jihoafrická unie (1910–1961) byla předchůdce dnešní Jihoafrické republiky. Území, které skupina požaduje, tak podle ní JAR nepatří. Ve svém oznámení uvedla, že se nechala inspirovat Trumpem, který zpochybnil nárok Dánska na Grónsko, píše Reuters.
Mluvčí Boerevolk Oranžského svobodného státu na opakovanou žádost Reuters o komentář neodpověděl, nereagoval ovšem ani mluvčí vládního oddělení pro pozemkové reformy.
Jihoafrická vláda v minulosti dovolila separatistické skupině bílých Afrikánců, tedy potomkům evropských osadníků, aby založili město Orania na Oranžské řece, připomíná Reuters. Většinu obyvatel tvoří právě Afrikánci a od roku 2004 má Orania i vlastní měnu. Pravděpodobnost, že by ale Pretoria vyhověla požadavkům skupiny Boerevolk Oranžského svobodného státu, je podle Reuters nepatrná.
Velkou část půdy, kterou Afrikánci na území dnešní JAR osídlili, zabrali původním obyvatelům v různých potyčkách a bitkách, v důsledku čehož jim dnes patří v zemi většina soukromé půdy.



Kanadská studentka přijela do Los Angeles s batůžkem a blogem plným citátů. O sedmnáct dní později ji pracovník údržby nalezl mrtvou ve vodní nádrži na střeše hotelu obklopeného temnou minulostí. Mezitím internet zaplavily podivné záběry z výtahu a z neznámé studentky se během několika hodin stala globální záhada.



Od nočních hodin hoří na okraji Pardubic hala, v níž funguje česká zbrojovka LPP Holding. Ta už před několika lety oznámila, že chce ve východočeské metropoli společně s izraelskou firmou Elbit Systems vyrábět a vyvíjet drony. A právě to mohl být důvod masivního požáru. Vyplývá to z e-mailu organizace, která se k požáru přihlásila.



Němečtí vyšetřovatelé ve spolupráci s evropskými zeměmi včetně Česka, ale také s Kanadou, Austrálií a Spojenými státy rozbili síť více než 373 tisíc internetových stránek nabízejících dětskou pornografii. Cílem webů, ačkoli zde dětská pornografie byla částečně dostupná, bylo zájemce okrást.



Sobotní velká akce Milionu chvilek pro demokracii vyvolává očekávání, která nebude snadné naplnit. Přesto je patrné, že si vláda v čele s Andrejem Babišem lidi v ulicích nepřeje. Zároveň ale platí, že je na začátku svého mandátu, tudíž nikdo přesně neví, s čím přijde. I tak mají ale protesty svůj smysl.



Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.