A co když Orbán zase vyhraje? EU plánuje, jak se s ním vypořádat

Evropská unie zvažuje pět možností, jak maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zamezit v blokování její činnosti, pokud bude znovu zvolen ve volbách, které proběhnou 12. dubna, píše server Politico. Přestože Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za stranou Tisza Pétera Magyara, Evropa se raději připravuje i na "svět, ve kterém Orbán zvítězí“.

Země EU zvažují několik návrhů, jak zabránit maďarskému premiérovi – a v některých případech i jakémukoli jinému problematickému vůdci – v narušení fungování bloku, sdělilo serveru Politico deset diplomatů EU. Mezi tyto návrhy patří především změna způsobu hlasování nebo omezení financování z unijních zdrojů či v krajním případě i vyloučení z unie.

„Dodržování zásad právního státu je nezbytné pro přístup k fondům EU,“ sdělil v této souvislosti deníku Politico Michael McGrath, evropský komisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitelů.

Orbán se už několikrát dostal do konfliktu s Evropskou unií, například když se rozhodl blokovat půjčku Ukrajině, kterou dříve schválil spolu s ostatními státy. Nedávno se také objevily spekulace, že Budapešť udržovala kontakt s Moskvou po celou dobu války na Ukrajině a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó využíval přestávek během zasedání EU k informování svého ruského protějšku.

Doslova třaskavým se pak stal médii zveřejněný telefonát, v němž Szijjártó slíbil Sergeji Lavrovovi vyčlenění jedné osoby ze sankčního seznamu EU.

„Mnozí si myslí, že (zablokováním půjčky Ukrajině) byla překročena červená čára a že je třeba něco udělat – ale není jasné co,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z diplomatů EU. Pokud Orbán vyhraje volby, „rukavice spadnou“, doplnil ho další z diplomatů.

Změna v hlasování EU

Jednou z možností, které diplomati navrhli pro případ, že Orbán znovu zvítězí ve volbách, je rozšířit hlasování kvalifikovanou většinou i na témata, která momentálně vyžadují shodu všech členů. Jedná se především o zahraniční politiku a prvky dlouhodobého rozpočtu EU. Pro schválení zákona kvalifikovanou většinou je potřeba alespoň 55 procent členských států (15 z 27), které musí zastupovat alespoň 65 procent celkového počtu obyvatel unie.

Shoda všech členů při hlasování je dosažena i v případě, že jeden z členů EU při rozhodování chybí. Tímto způsobem v roce 2023 EU například odhlasovala přístupové rozhovory pro Ukrajinu, poté co Olaf Scholz, tehdejší německý kancléř, navrhl Orbánovi, aby opustil hlasovací místnost.

„Je to něco, o co se stejně snažíme, bez ohledu na velmi konkrétní případ (Orbána): Chcete-li reagovat rychle, potřebujete více rozhodnutí přijímaných kvalifikovanou většinou,“ řekl jeden z diplomatů deníku Politico. Takové řešení by ovšem šlo proti základnímu principu bloku, což je spolupráce všech zemí EU.

Rozhodování v menších skupinách

Druhým možným řešením, které navrhli čtyři diplomati, je využití flexibilních formátů jednání. Jde například o neformální koalice ochotných nebo o významnější spolupráci mezi menšími skupinami zemí.

„Naší ambicí by mělo být vždy dosažení dohody mezi všemi 27 členskými státy. Pokud však nedostatek pokroku nebo ambicí ohrožuje konkurenceschopnost Evropy, neměli bychom se vyhýbat využití možností, které jsou stanovené ve smlouvách v rámci posílené spolupráce,“ vyjádřila se už dříve k tématu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Koalice ochotných do jisté míry už funguje a o některých problémech tak rozhoduje omezená skupina států. Tak je tomu například u plánu financování Ukrajiny, od něhož daly ruce pryč Maďarsko, Slovensko i Česká republika. Pro některé návrhy v této problematice je i přesto potřeba souhlas všech členských zemí.

„V případech velmi naléhavé potřeby to může být způsob řešení, ale nakonec se to stejně vrátíme k rozhodnutí všech 27 států,“ řekl jeden vysoce postavený diplomat deníku Politico.

Orbán upozorňuje, že by se EU měla soustředit na sebe, ne na Ukrajinu | Video: Zuzana Marková

Silnější donucovací prostředky a finanční tlak

Další možností vypořádání se s případnou realitou znovuzvolení Orbána jsou „agresivnější donucovací prostředky“, například zadržování financí EU.

Evropská unie plánuje nový návrh v rozpočtu, jehož ambicí je posílit principy právního státu ve všech členských zemích EU. „To znamená, že pokud by došlo k porušení právního státu, je nyní na stole pozastavení plateb nebo přímo zablokování financování,“ říká eurokomisař McGrath, aniž by se konkrétně zmínil o Maďarsku.

Budapešť ovšem naznačila, že takový návrh by vetovala. „Pokud existuje reálná možnost, že nebudeme mít vůbec přístup k fondům EU, proč bychom měli zájem tento návrh přijmout?“ řekl maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka.

Pozastavení volebních pravomocí

V roce 2018 byl kvůli Maďarsku aktivován článek 7 ve Smlouvě o Evropské unii, který omezuje hlasovací práva členského státu, pokud porušuje hodnoty unie. Hlasovací právo Maďarsku zatím nebylo odebráno, ale podle bývalého ministra zahraničí Litvy Gabrieliuse Landsbergise je to dobrá zastrašovací taktika. „Jenom prosazování článku 7 vytváří tlak na Maďarsko – zaznamenali jsme, že znervózněli,“ všímá si.

Proces odebrání hlasovacího práva Maďarsku se ovšem zpomalil, jelikož potřebuje souhlas zbylých 26 členských států, s čímž podle deníku POLITICO Slovensko nesouhlasí.

„Článek 7 může zbavit hlasovacího práva, ale všech 26 ostatních by s tím muselo souhlasit. A dokážu si představit alespoň jednoho lídra, který by to neudělal,“ řekl jeden z diplomatů.

Vyhození z EU

Nejvíce dramatická a nejméně pravděpodobná možnost je vyloučení z Evropské unie. To se ještě nikdy nestalo a téma dlouhodobě zůstává tabu.

Jeden diplomat navrhl, že by se dal použít článek 50, kterým by EU mohla Maďarsko takzvaně „vyprovodit ven“. Článek byl použit pouze jednou v roce 2017 v rámci Brexitu.

„Vyhoštění není ve smlouvách a nevidím v tom náš zájem,“ řekl jiný diplomat deníku Politico. „Co by v takovém případě Maďarsko udělalo? Dostalo by se do ruské sféry zájmu.“