"U nás často přemýšlíme jako za Rakouska-Uherska. V Izraeli mají někdy zase až moc volný přístup," říká Tomáš Pluhařík, koordinátor programu Czech Israel Students Program. Ten v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jaké komplikace program provázely a proč jsou čeští studenti precizní a Izraelci naopak často chaotičtí.
Jak poznat pravdu a nenechat se zmást dezinformacemi? O aspektech mediální gramotnosti mluvila v podcastu Chytré Česko zakladatelka organizace Zvol si info Kateřina Kümpel. Spolu se svým týmem se dlouhodobě věnuje mediální osvětě v Česku a prostřednictvím workshopů už téměř deset let pomáhá školám, učitelům i seniorům orientovat se v informačním chaosu, který nás obklopuje.
Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
První pracující z generace Z podle zaměstnavatelů vychází ze škol s hlubokými znalostmi. Strádat ale mají v praktických dovednostech, včetně zvládání kancelářských programů. Od starších kolegů se odlišují hlavně přístupem k práci. Vyžadují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a nechybí jim sebevědomí ani ambice.
Vojáci bojují a umírají na frontě, aby zachránili svoji zemi. Ukrajina se za jejich zády ale pomalu vyprazdňuje a lidé míří na západ do Evropy. Hlavně z ní mizí pro obnovu země velmi důležitá část populace, mladé Ukrajinky.
Každý rok se opakuje stejný scénář. Hysterické debaty o maturitách i přijímačkách, stížnosti rodičů a nespokojenost s celkovou organizací. Podle předsedy správní rady škol PORG Martina Romana systém funguje pouze v případě přijímaček. O to větší problém vidí v podobě současných maturit. Ty podle něj testují jen to, co si student pamatuje, a nekladou důraz na přemýšlení.
"Zlatnická práce je někdy dost osamělá. Já jsem přitom hodně společenská. Zjistila jsem, že šum v dílně a mladí lidé, kteří přichází s otázkami, vás nutí přemýšlet. To mě posouvá, protože je to oboustranné. Vy učíte a studenti zároveň učí vás," říká vítězka letošního ročníku Global Teacher Prize Eliška Havránková.
"Centrální tvorbu a hodnocení testů bych českému školství přičaroval hned,“ říká podnikatel Martin Roman. Naráží tak na bouřlivé debaty, které letos vyvolaly přijímačky na střední školy a maturity pořádané Cermatem. Podle něj je nutné ještě více centralizovat české vzdělávání, a to za aktivní role vysokých škol. Podívali jsme se, jak k centralizaci a zkouškám přistupují další státy v Evropě.
První červnový den vyhlásili organizátoři další ročník soutěže Zlatý oříšek, která už více než dvacet let hledá nejšikovnější děti v Česku. Aktuálně.cz mluvilo s ředitelkou Nadačního fondu Zlatý oříšek Evou Spáčilovou o samotné soutěži i o tom, že talentované děti to mnohdy nemají zrovna jednoduché. I proto uvítají s rodiči pomoc a pochopení okolí i celého vzdělávacího systému.
V Japonsku se děti neučí jen počítat a číst, ale také uklízet, podávat spolužákům oběd a dojít samy do školy. Už od šesti let je vzdělávací instituce vedou k zodpovědnosti, ohleduplnosti a morálce. Vychovávají tak generaci, pro kterou je disciplína a péče o druhé stejně samozřejmá jako násobilka. Mladí Japonci proto vnímají řád a péči o druhé jako přirozenou součást života.
Děti z nejchudších rodin mají u nás ve školách horší výsledky než mají chudé děti v Polsku nebo Estonsku. “Největší problém je, že v Česku to vzdělávání nikdo neřídí,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. Systém vzdělávání v Česku je znovu v popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s probíhajícími přijímačkami na střední školy.
Od úterý se žáci mohou hlásit do druhého kola přijímacích zkoušek na střední školu. Pro neúspěšné uchazeče z prvního kola je k dispozici ještě 24 tisíc volných míst. Na víceletých gymnáziích se ale jedná jen o necelé tři stovky. Datová redakce Aktuálně.cz připravila přehled, kde je kolik míst k dispozici.
Na střední školy se letos hlásilo téměř 160 tisíc dětí. Na nejlepších školách nestačilo k přijetí ani osmdesát bodů ze sta. Jinde vzali v prvním kole všechny uchazeče. Přehledná infografika Aktuálně.cz ukazuje počet bodů potřebných k přijetí na všech středních školách v republice.
Letošní maturita z matematiky vyvolala vlnu nevole napříč školami. Studenti mluví o zbytečně složitých úlohách a časovém presu. Učitelé z gymnázií, včetně na přírodní vědy orientovaného Keplera, potvrzují výjimečnou obtížnost testu. Ministr školství Mikuláš Bek připouští, že pokud analýza potvrdí, že byl test mimořádně těžký, hodnocení se možná bude ještě měnit.
Reforma ve financování nepedagogických pracovníků vyvolala bouřlivou debatu. Jiří Nantl, náměstek ministra školství, v rozhovoru pro Aktuálně.cz obhajuje změnu, jež by měla zajistit předvídatelnější a spravedlivější tok finančních prostředků do škol. Přestože opozice zpochybňuje celý návrh, podle Nantla jde o nezbytnou modernizaci systému.
Vybudoval první internetové bankovnictví v Česku, místo kariéry v bance si ale nakonec zvolil pracovní dráhu učitele. Jan Kala, někdejší zakladatel a ředitel eBanky, si před lety splnil svůj dávný sen a pustil se do budování sítě základních škol Heuréka. Povídali jsme si o tom, v čem se jeho základky liší od běžných státních škol, proč se na nich třeba neznámkuje.
Přirozenou nevýhodou naplňování rámcového vzdělávacího programu, podle kterého se v českých školách vyučuje od roku 2005, bylo, že na ty, kteří to s ním mysleli poctivě, měl vysoké nároky, zatímco těm, kteří jej vážně nebrali, umožnoval téměř vše.
Radnice Prahy 10 bude u zápisů dětí do základních škol zkoumat, jak dlouho skutečně bydlí na uvedené adrese trvalého bydliště. Chce tím bojovat s takzvanou spádovou turistikou, tedy s přehlašováním bydliště dětí kvůli jejich umístění do základní školy. Podobná opatření již zavedly i jiné pražské městské části.
Podávání přihlášek na střední školy je v plném proudu a tentokrát si je díky Cermatu mohli žáci zkusit i nanečisto. Cvičné testy měly žákům usnadnit výběr dalšího zaměření, nicméně zkoušky se setkaly spíše s negativním přijetím. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je myšlenka "zkoušek nanečisto" dobrá, nicméně nastavená obtížnost a forma zkoušek nebyla dobře zvolena.
V mladých lidech 90. léta vyvolávají různorodé představy. Nejčastěji si s nimi spojují pád komunismu či sametovou revoluci. Část ale v dění tápe. Téměř polovina mladých do období zařazuje vstup země do EU, čtvrtina vpád sovětských vojsk nebo Zemana ve funkci prezidenta. Zhruba polovina kritizuje vznik nerovností, které mají vliv dodnes. Vyplývá to z výzkumu ústavu STEM pro Knihovnu Václava Havla.
Představte si dvě země - jednu, kde středoškoláci dosahují lepších výsledků než vysokoškoláci z mnoha jiných států, a druhou, kde ani špičkové znalosti často neznamenají výrazně vyšší příjem. Tento kontrast odhaluje hluboké systémové rozdíly, které formují nejen vzdělanost, ale i ekonomickou výkonnost a kvalitu života. První zemí je Finsko, druhou Česko.
Vysokoškolské studium může znamenat výhodu v kariéře či prostor pro navázání kontaktů. Může naučit kritickému myšlení i překonávání překážek. V Česku přesto končí téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program nezdarem. Experti i akademici v anketě odpovídají, zda má v dnešní době stále smysl studovat.
"Nabízím pomoc ve zprostředkování - prodej maturitního vysvědčení, výučního listu či vysokoškolského diplomu," píše se v inzerátech, které se půl roku objevují na internetu. Jejich autorku reportéři Aktuálně.cz dvakrát přistihli při prodeji padělaných dokumentů. Případem už se zabývá policie. Přesto žena podle zjištění redakce ve svém byznysu pokračuje.
Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Do pondělní stávky se zapojily tři čtvrtiny škol. Buď zavřely, nebo omezily provoz. Přestože informace o protestu do škol pomáhal šířit spolek Učitelská platforma, od odborářské demonstrace se po jejím skončení nakonec distancoval. Předsedkyně spolku Petra Mazancová ale věří, že vláda požadavky stávkujících vyslyší.
Tak velkou stávku učitelů Česko ještě nezažilo. K protestu se v pondělí 27. listopadu podle odhadu odborů připojí minimálně polovina mateřských, základních a středních škol. Většina z nich zavře úplně, některé omezí výuku. Stávka má podporu také části rodičů. Jejím hlavním důvodem je obava ze snížení kvality vzdělávání a snížení platů kuchařkám a dalším nepedagogickým pracovníkům.
