Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele letos dostala češtinářka Daniela Krátká z České lesnické akademie Trutnov. V čele tak vystřídala učitele matematiky Marka Valáška z Anglicko-českého gymnázia Amazon v Praze. Zvítězila i u dětské poroty. Vítězku 30. ročníku soutěže v pátek v pražském hotelu Olšanka vyhlásili organizátoři soutěže. Korunu Krátké předal ministr školství Vladimír Balaš.
I když už nepoznali dobu bez internetu a málokdo z nich se v práci obejde bez digitálních technologií, vzdělávací systém je na novou realitu příliš nepřipravil. Vyplývá to z čerstvého výzkumu mezi příslušníky generace Z. Mladí lidé se podle jeho závěrů obávají, že světové vlády dostatečně nepodporují inovace.
Informací už je tolik, že jim nikdo nerozumí. Učitele, kteří to dokázali, nikdo neposlouchá a nad vším visí stín apokalypsy. Hra Po škole A studia Rubín vykresluje svět bez pedagogů a ptá se, zda společnosti hrozí, že zcela přijde o rozum. Aktuálně.cz hledalo odpověď na katedře občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty UK. Právě tady se budoucí učitelé učí, jak v měnícím se světě obstát.
České národní kolo soutěže Global Teacher Prize hledá učitele, kteří se kromě kvalitní výuky mohou pochlubit individuálním přístupem k žákům, inovativní výukou a zapojením do mimoškolních aktivit a do odborné komunity. Pedagogy ze základních i středních škol může nominovat kdokoliv do 23. února 2022, přihlašování je otevřené do 5. března.
Socioložka Anna Durnová vydala knihu, ve které školákům zábavně přibližuje principy demokracie a sociálního státu, ale i dezinformací a populismu. Když budou rodiče s dětmi o politice mluvit, budou podle ní mladí lidé více chodit k volbám a veřejně se angažovat. V rozhovoru rozebírá také prezidentskou kampaň a vysvětluje, proč není radno podceňovat videa s vánočkou nebo fotky ve flanelové košili.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
Už na základní škole byl prý největší šprt, později se mu i díky finanční pomoci nadace pro romské studenty podařilo vystudovat medicínu. "Myslel jsem si, že aby si někdo řekl, že jsem opravdu dobrý, že něco umím, musím toho ukázat víc," říká mladý infektolog Jakub Jarý. Noví kolegové si stále myslí, že pochází spíše z ciziny, než že by český Rom mohl být lékařem.
Až doteď měli žáci a studenti v Polsku na výběr, zda budou chodit do hodin náboženství, nebo ne. Přestože země klade na víru důraz, výuka povinná nebyla. Změnit se to má od roku 2023. Na náboženství nebo etiku se děti budou muset přihlásit, přípravy ukazují, že náboženství bude mít od státu větší podporu. Rozhodnutí narazilo na vlnu kritiky a nesouhlasu.
Dívky v afghánské provincii Paktíja mají opět nárok už jen na první stupeň základní školy. Pět dívčích škol zajišťujících sekundární vzdělávání se totiž jen po několik dnech fungování uzavřelo. V ulicích v sobotu proti rozhodnutí demonstrovaly desítky žákyň, uvedla agentura AFP s odvoláním na svědky z místa.
Do lavic se ukrajinští žáci a studenti letos vrátili v různých podobách. Pouze malá část dětí šla do škol osobně, většina se kvůli invazi učí online. Rusové během války už poškodili tisíce vzdělávacích institucí a stovky škol kompletně zničili. Podle Kyjeva cíleně.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevily případy učitelů šířících proruské dezinformace. Podle výzkumů věří dezinformacím deset procent českých kantorů. Expert na vzdělávání ze skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous říká, že jsou učitelé špatně vybíráni. Je prý nutné vybavit je informační gramotností. Dodává, že zatím vláda v praxi neučinila kroky, které by dezinformace řešily.
Bylo by zajímavé porovnat naši slušnou ekonomickou zdatnost s tím, jak si vedeme v jiných sférách, které se nedají tak snadno změřit a vyčíslit.
Výzkum odhalil, že studovaní muži i ženy jsou o víkendech se svým životem spokojeni méně než během pracovního týdne. Ti, kteří školám věnovali méně času, takový rozdíl nevykazují.
Když mladí lidé opustí dětský domov, často nejsou na život v dospělém světe ještě připravení. Dostávají se do finančních potíží, řeší problémy s bydlením, často končí na ulici. Se začleněním do společnosti se jim snaží pomoct dobrovolníci z projektu Patron/ka, který využila i dvaadvacetiletá Daniela. Čtyři roky se schází s pětapadesátiletou patronkou Zdenou, která ji už bere jako součást rodiny.
Vláda v pátek představila své programové prohlášení, se kterým se bude příští týden ucházet o důvěru sněmovny. Fialův kabinet slibuje například postavení přes 200 kilometrů dálnic a zahájení stavby vysokorychlostních tratí, reformu důchodů či vzdělávání. Chce také představit novou politiku ochrany klimatu. Odborníci cíle vlády hodnotí převážně pozitivně.
Přecitlivělí rodiče, líné děti. Kolony aut brzdí před branami škol, děti vystupují rovnou k budově. Řidiči manévrují mezi školáky a komplikují dopravu. Obce proto začaly takzvané mamataxi omezovat - zákazy vjezdu, školními autobusy, posunutou výukou. Podle odborníků nelze házet rodiče do jednoho pytle, samostatná cesta je však podle nich příležitost, kdy se dítě učí vnímat okolí i samo sebe.
Do voleb zbývá pouhý měsíc a většina stran a koalic už představila své programy. Deník Aktuálně.cz je nechal analyzovat odborníky. Většina uskupení v nich nemluví o nutnosti zvyšovat daně. Hnutí ANO i koalici Spolu vytýkají v oblasti veřejných financí populismus. "A místo řešení epidemie mají strany prostor na osvědčené sliby, jako je navyšování důchodů," říká analytička Michaela Kudrnáčová.
Zástupci škol a zaměstnavatelů, pedagogické fakulty, školní inspekce i další instituce se v nadcházejících měsících zapojí do přípravy podkladů k velké revizi učiva pro základní školy. Spolupracovat budou v expertním panelu, který na začátku září ustanovilo ministerstvo školství. Nový rámcový vzdělávací program, který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech.
Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích.
