Americký prezident Donald Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina, jak tvrdí Moskva. Trump to podle agentury Reuters řekl v noci na pondělí novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. „Nevěřím tomu, že se ten úder stal,“ uvedl Trump. „Něco se stalo docela blízko, ale nemělo to s tímhle nic společného,“ dodal.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Začátek vypadá nevinně: Santa Claus za doprovodu písně We Wish You a Merry Christmas přichází k vánočnímu stromku a pokládá k němu pytel s dárky. Ty se pak objevují na stolech světových státníků. Co kdo dostal?
Mír je „možná velmi blízko“, Putin „chce mír“ a uvidíme „za několik týdnů“. Tak hodnotil jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským Donald Trump. Podle Zelenského to bylo „skvělé setkání“ se „skvělou debatou o všech tématech“ s tím, že panuje shoda na devadesáti procentech mírového plánu. Je ale mír opravdu na dosah?
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
Ještě před několika dny nevypadala situace pro Volodomyra Zelenského dobře. Rozsáhlý korupční skandál vyvolal přípravy k masovým protestům, odvolal dva ministry a dal za vznik spekulacím, že dalším „na řadě“ bude prezidentův nejbližší spolupracovník Andrij Jermak. Ale i na něj nakonec došlo a vyšetřovatelé v pátek začali prohledávat jeho kancelář. Pozornost Ukrajinců se však upírá na něco jiného.
Protikorupční vyšetřování ve státní jaderné firmě Enerhoatom spustilo rozsáhlou politickou krizi a přimělo prezidenta Zelenského k zásadním personálním krokům. Zatímco padli dva klíčoví členové vlády, vyšetřovatelé dál odkrývají síť kontaktů, která podle nich sahá k lidem z nejužšího prezidentského okolí. A pozornost se čím dál víc upíná k šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi.
Na Ukrajině začínají teploty v noci klesat k nule. Konflikt ale zcela zamrzlý není. Letošní zima může být pro napadený stát klíčová. Rusku se totiž musí bránit na třech frontách, z nichž pouze jedna se odehrává v zákopech. Konflikt tak zdaleka nemusí skončit mírovou dohodou, na niž tak naléhá americký prezident Trump.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Když web Axios zveřejnil v úterý první podrobnosti o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, byl to šok. Návrh vychází výrazně vstříc Kremlu, přitom jen krátce předtím Trump vůči Moskvě přitvrdil, když zavedl nové sankce na ruský ropný průmysl.
Odevzdání Doněcké a Luhanské oblastit a Krymu, omezení ukrajinské armády, nerozšiřování NATO či opětovná integrace Ruska do globální ekonomiky. Tak vypadají některé z 28 bodů mírového plánu, kterým chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. Plán měli údajně vypracovat Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Ukrajinské síly přemlouvají civilisty k evakuaci. Místní ale často odmítají opustit své domovy. Takový příběh zažila spousta ukrajinských měst, která se dostala pod palbu ruských okupačních sil. Jedním z nich je i Dobropillja, která je vzdálená asi 30 kilometrů od Pokrovsku a Myrnohradu. Právě z posledně zmíněného prchala tři dny 70letá žena. Ruské drony jí byly v patách.
"Nestydíme se," vtipkoval generál Valerij Zalužnyj o útoku na plynovody Nord Stream. Bývalý velitel ukrajinské armády tak roztáčí další kolo spekulací o tom, kdo stál za výbuchem plynovodů před třemi lety. Podle amerického deníku The Wall Street Journal to byl právě Zalužnyj, který obešel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dal útokům zelenou.
Ukrajina v posledních dnech sleduje jeden z nejrozsáhlejších protikorupčních zásahů od začátku války. Vyšetřování Národního protikorupčního úřadu (NABU) rozplétá sofistikovanou síť, která roky vysávala státní energetický gigant Enerhoatom.
Když Volodymyr Zelenskyj začínal svou kariéru v devadesátých letech jako mladý komik z Kryvého Rihu, obklopoval se úzkou skupinou přátel a spolupracovníků. Jedním z lidí, kteří k němu měli blízko ještě před jeho nástupem do prezidentského úřadu, byl podnikatel a producent Timur Mindič.
Ukrajinu zasáhl největší korupční skandál od začátku války s Ruskem. Protikorupční úřady odhalily rozsáhlé spiknutí, které mělo z ukrajinského energetického sektoru odčerpat přibližně 100 milionů dolarů. Aféra už stála místo dvou ministrů současné vlády.
Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu.
Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.
Na Ukrajině sílí kritika prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož vláda je podle nejnovějších zjištění serveru Politico čím dál častěji obviňována z centralizace moci a zneužívání právního systému proti politickým oponentům. Případ bývalého šéfa státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyra Kudryckého, který byl nedávno obviněn ze zpronevěry, se stal symbolem tohoto trendu.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu. V rozhovoru také říká, co by se mělo stát s ruskými stíhačkami nebo proč chtějí Rusové sesadit Zelenského.
Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to dnes prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.
