Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu.
Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.
Na Ukrajině sílí kritika prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož vláda je podle nejnovějších zjištění serveru Politico čím dál častěji obviňována z centralizace moci a zneužívání právního systému proti politickým oponentům. Případ bývalého šéfa státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyra Kudryckého, který byl nedávno obviněn ze zpronevěry, se stal symbolem tohoto trendu.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu. V rozhovoru také říká, co by se mělo stát s ruskými stíhačkami nebo proč chtějí Rusové sesadit Zelenského.
Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to dnes prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.
Voliči amerických republikánů, strany Donalda Trumpa, nově čím dál výrazněji podporují Ukrajinu. Zásluhu na tom má její prezident Volodymyr Zelenskyj, píše The Wall Street Journal. Jestliže jejich náklonost k dodávkám zbraní Kyjevu byla na startu Trumpova druhého období na bodě mrazu, nyní je to jinak. Pomohla tomu Zelenského změna strategie.
Byl to klíčový bod na mapě: zásobovací středisko i důležitá křižovatka, kterou proudili muži a materiál na frontu na Donbase. Až do loňska šlo v případě sedmdesátitisícového města Pokrovsk o bezpečné zázemí ležící 30 kilometrů od fronty. Teď se ruské tažení na tento ukrajinský cíl chýlí ke konci - po více než 450 dnech. Osobní vzpomínku přináší šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí sdělil, že se bojuje přímo ve městě Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, které se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy. útočnou aktivitu. Boje pokračují ve městě. To je jejich hlavní cíl, právě Pokrovsk," zdůraznil Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajiny.
Švédský premiér Ulf Kristersson se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodl, že Ukrajina si pořídí od Švédska 100 až 150 víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen.
Ruská armáda ve čtvrtek zaútočila na dětskou školku v ukrajinském Charkově. Starosta města Ilhor Terechov uvedl, že se v době útoku nacházelo v objektu 48 dětí. Podle dostupných informací se všechny děti podařilo evakuovat do nouzového krytu. Jeden člověk při útoku zemřel.
Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Donald Trump po hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské „mírové“ požadavky. Schůzka se rychle změnila v hádku, během níž Trump opakoval Putinovy argumenty a rétoriku Kremlu. Podle návrhu by Ukrajina odevzdala Rusku východní části Donbasu výměnou za Ruskem okupované oblasti v Chersonské a Záporožské oblasti.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu zemi zničí.
Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit. Dodal pouze, že jde o zbraň, které se šéf Kremlu Vladimir Putin bojí. Překvapivě souhlasil i s Trumpovým apelem, aby obě strany ukončily „válku tak, jak je, a obě se prohlásily za vítěze".
Úsměvy, komplimenty, ale také nečekaná nabídka a přiznání. Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice nejspíše nepřinese konec války s Ruskem, ale naznačilo směr, kterým se Bílý dům bude pravděpodobně ubírat. O čem všem byla nakonec řeč? Redakce Aktuálně.cz připravila souhrn klíčových bodů pátečního setkání vrcholových státníků.
Americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, pozval ho na společný oběd, kterého se účastní i další špičky americké politiky. Na úvod oba státníci vyjádřili naději, že se konflikt s Ruskem podaří ukončit, oba byli v dobré náladě a jeden druhého chválili. Záběry novinářů ukazují i, jaký bude jejich jídelníček.
