ANALÝZA: Babiš uspěl v obcích s vysokou nezaměstnaností, Pavel u vysokoškoláků

Každý z kandidátů se snažil oslovit co možná největší podíl voličů, podporu však získávali v různě velkých obcích. Zřetelně patrné je to především při srovnání zisků dvou kandidátů, kteří postoupili do druhé kola voleb – tedy Petra Pavla a Andreje Babiše.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš je kandidátem, který má vyrovnanou voličskou podporu v malých obcích a středně velkých městech. Právě v těch do 500 obyvatel získal také v průměru největší zisky. Opřít se může také o města mezi deseti až sto tisíci obyvateli, což odpovídá volebním baštám hnutí ANO.

Pokud ale přijdou na řadu velká města, Babišova podpora slábne. S výjimkou Ostravy získal Petr Pavel téměř ve všech městech nad sto tisíc obyvatel o deset procentních bodů více než Babiš, extrémní je potom Praha, kde Pavel získal přes 51 procent hlasů a zvítězil by už v prvním kole.

Jak je ale vidět z okrskových map níže, Andrej Babiš to kompenzuje příhraničními oblastmi, především v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském nebo Olomouckém kraji. V některých okresech dokonce získal nadpoloviční většinu hlasů v prvním kole podobně jako Pavel v Praze.

Obce s vysokou nezaměstnaností daly Babišovi téměř polovinu hlasů

Pokud se na data podíváme podrobněji, vyplývá z nich, že se Andrej Babiš stává kandidátem nespokojených. Výrazně se mu podařilo uspět v obcích s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde historicky slavili úspěch komunisté, v posledních letech pak střídavě ANO a SPD. 

Zajímavé je, že ani úspěchy prezidentského kandidáta SPD Jaroslava Bašty zdaleka nevykazují takovou vazbu na nezaměstnanost, jako je tomu v případě Babiše. Na grafu níže můžeme sledovat, o jak silný vztah se jedná.

Zatímco v obcích s nezaměstnaností nižší než dvě procenta získal Babiš v průměru 34,8 procenta hlasů, v obcích s vyšší než osmiprocentní nezaměstnaností to bylo už 48,5 procenta – tedy téměř polovina všech hlasů.

Z komplexního modelu vyplývá, že s každým zvýšením nezaměstnanosti v obci o jedno procento narostl zisk Andreje Babiše o 0,9 procenta. Petr Pavel, stejně jako Danuše Nerudová, vykazují opačný trend. Pavel získal v obcích s vysokou nezaměstnaností v průměru pouze 24 procent.

Potvrdila se také schopnost Andreje Babiše oslovovat starší voliče, byť ne v takové intenzitě, jako je tomu v jiných volbách u hnutí ANO. Při započítání všech relevantních faktorů se s každým zvýšením průměrného věku v obci o jeden rok Babišův zisk navýšil o 0,46 procenta.

Graf níže zobrazuje všechny obce a města v Česku jako malé tečky. Červená linka poté zobrazuje trend mezi procentuálním ziskem hlasů Babiše a průměrným věkem v obci.

Pavel uspěl u vysokoškoláků, Nerudová si jejich přízeň nezískala

Jednou z příčin úspěchu Petra Pavla v prvním kole prezidentských voleb byla silná mobilizace vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, která je klíčová k dosažení příznivých výsledků ve velkých městech. Zároveň se ale Pavlovi podařilo udržet i širší podporu v menších obcích. A to silnější, než jakou získal před pěti lety v prvním kole Jiří Drahoš.

Právě zisk přízně vysokoškoláků je i při započítání dalších relevantních faktorů klíčovým faktorem, který vysvětluje volební výsledek generála ve výslužbě. Na grafu níže můžeme pozorovat velmi silný vztah mezi jeho procentuálním ziskem v obcích a podílem obyvatel s vysokoškolským diplomem.

Z dat vyplývá, že s každým zvýšením podílu vysokoškoláků v obci o jedno procento získal Pavel o celé procento podpory navíc. Naprosto opačný vztah je u Andreje Babiše, ten naopak víc než procento ztrácel.

I přes původní předpoklady se naopak nepodařilo významně oslovit vysokoškoláky Danuši Nerudové. Z výsledků vyplývá pouze mírně pozitivní vztah. Zajímavé je, že i přestože Nerudová cílila na mladé městské liberální voliče, z jejího volebního výsledku to příliš nevyplývá. Jak v nejmenších obcích, tak ve velkých městech získala obdobný počet hlasů, a to mezi 13 až 15 procenty.

Mladší voliče nakonec silněji než Nerudová oslovil Pavel. Zatímco ta získávala s každým snížením věkového průměru v obci pouze 0,12 procenta navíc, Pavel si mohl připočíst více než dvě desetiny procenta voličské podpory.

Obdobně se profesorce ekonomie nepodařilo výrazněji než dalším prezidentským kandidátům oslovit ani ženy. A to přesto, že byla jedinou ženou ve volebním klání a ve své kampani se snažila na ženy cílit.

Fischer si udržel podporu katolíků, Pavel u nich naopak ztrácel

Kromě zkoumání vlivu průměrného věku v obci nebo míry nezaměstnanosti na volební výsledek nám rozsáhlá statistická analýza umožňuje podívat se také na specifičtější vztahy, jako je například víra a zisk hlasů u konkrétního kandidáta. 

Takový vztah je často patrný u kandidátů KDU-ČSL a projevil se obdobně jako v minulých volbách také u Pavla Fischera. Čím více žije v obci občanů katolického vyznání, tím vyšší zisk hlasů Fischer měl. Nejedná se nicméně o růst s tak velkou intenzitou jako u některých vztahů výše.

Z hlediska druhého kola je zajímavé, že zcela opačný vztah je patrný u Petra Pavla, o něco méně také u Andreje Babiše. Jejich počet hlasů tedy s rostoucím počtem katolíků v obci mírně klesal.

Volby s rekordní volební účastí

V prvním kole volby nové hlavy státu hlasovalo 68,23 procenta voličů. Taková nebyla volební účast při posledních prezidentských volbách v prvním ani ve druhém kole.

Podrobně popsanou volební účast podle velikosti obce si můžete prohlédnout v následujícím grafu rozděleném podle velikosti obce. Najdete zde i srovnání s účastí v prezidentských volbách před pěti lety.