Pokud se Jaromír Zůna do konce roku stane ministrem obrany, jak jej do Babišovy vlády nominovalo hnutí SPD, bude to už jeho druhý letošní návrat do resortu. První pokus ze začátku roku nedopadl dobře, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Zůna nastoupil na Univerzitu obrany v Brně. Tam ovšem rychle a za nejasných okolností skončil a později začal pracovat pro zbrojovku MPI Group.
Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě. Jde například o odstranění regulačních překážek. Nově by měla existovat jasná pravidla a postupy pro přeshraniční vojenské přesuny s maximálně třídenní dobou zpracování a rovněž i jednotný povolovací postup pro všech 27 států.
Americká vláda se snaží získat zpět leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci po jednání s britským premiérem Keirem Starmerem řekl americký prezident Donald Trump. Americká armáda se ze základny stáhla v roce 2021, kdy se k moci v Afghánistánu vrátilo radikální islamistické hnutí Tálibán.
Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský by měl opustit aktivní zálohy české armády, kam vstoupil v roce 2019. Rozhodl o tom Krajský soud v Hradci Králové, když zamítl žalobu směřující proti rozhodnutí ředitele hradeckého vojenského velitelství o vyřazení europoslance z aktivní zálohy.
Jsou dva lidé, kteří zásadně přispěli k tomu, aby Evropané konečně začali investovat do obrany tak, jak mají: Vladimir Putin a Donald Trump, konstatuje bývalý ředitel sekce pro obranu, politiku a strategii na ministerstvu obrany Jan Jireš. Naznačuje přitom, že desítky let zanedbávání této oblasti nejdou smazat lusknutím prstu.
Na americký úder proti svým jaderným zařízením odpověděl Írán nakonec neúspěšným raketovým útokem na největší americkou základnu na Blízkém východě – Al-Udajd v Kataru. Spojené státy však v regionu disponují téměř 30 dalšími základnami, na kterých je rozmístěno více než 40 tisíc vojáků. Aktuálně.cz přináší přehled těch nejvýznamnějších.
Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v posledních době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády.
Evropa by měla problém shromáždit 25 tisíc vojáků, kteří by se mohli stát součástí "odstrašujících" sil na Ukrajině. Evropské armády by totiž na něco takového neměly dostatek personálu ani financí, zjistil britský deník The Times. Ukazuje se, že takzvaná koalice ochotných příliš ochotná není.
Rusové se v úterý navždy rozloučili s generálem Jaroslavem Moskalikem, který měl za úkol podávat ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zprávy o vývoji bojů na jihovýchodě Ukrajiny. Minulý pátek jej zabila výbušnina nastražená v autě. Soud mezitím poslal do vazby muže, který se měl podílet na přípravě útoku, naplánovaného údajně ukrajinskými agenty.
Ruská armáda odvolala z funkcí a zatkla několik velitelů poté, co poskytli svým nadřízeným lživé informace o dění na okupované východní Ukrajině. Měli se chlubit nepravdivým dobýváním osad a lhát o postupu směrem na město Siversk ležící v Doněcké oblasti. "Lži se neobjevily jen v hlášeních," upozornili ruští vojenští blogeři na Telegramu.
"Nechce udělat nic, čím by si nějaký generál mohl připsat zásluhy vítěze," vysvětlil expert na válku a analytik společnosti RAND Corporation Michal Bohnert, proč Vladimir Putin více nezasáhl při vpádu Ukrajiny na ruskou Kurskou oblast začátkem srpna a nejmenoval generála, který by převzal velení nad situací. Podle něj jde o přetrvávající chybu ve vedení ruského prezidenta.
Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu, kde bojuje s militantním hnutím Hizballáh. Podle izraelské armády má jít o omezenou a přesně zaměřenou misi, jejímž cílem je zničit pozice Hizballáhu poblíž hranic, odkud po několik měsíců ostřeluje sever Izraele. Vojáci zatím operují na dohled od hranic. Podívejte se na aktuální snímky agentury Reuters.
Už druhý rok trvá válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. Výdaje na armádu ale rostou po celém světě. Po letech se v meziročním srovnání více zbrojilo na všech kontinentech. Kvůli obavám z Ruska začala dávat více peněz na svou bezpečnost Evropa, asijské státy zase reagují na zvýšené vojenské výdaje Číny a velkého nárůstu si výzkumníci všímají i na Blízkém východě.
Rusko podle britského ministerstva obrany opět posílilo své bojem "přetížené" pěšáky v Záporoží. Na frontu vyslalo jedny z nejelitnějších bojovníků ruského prezidenta Vladimira Putina – jednotky výsadkářů (VDV). Analytici nasazení těchto vojáků pro pozemní boje na frontě vnímají jako velký krok zpět.
Vytlačení všech ruských vojáků z Ukrajiny je "velmi vysoká meta", říká nejvýše postavený americký generál Mark Milley. I přesto ale podle něj ukrajinská protiofenziva neselhala, jak někteří tvrdí, a Ukrajina má stále dostatek bojových sil.
Ukrajinci znovudobyli "mrtvou zemi", jak sami říkají. Vesnice Blahodatne v Doněcké oblasti patřila k jednomu z prvních osvobozených území. I když se ukrajinská protiofenziva potýká s tvrdým odporem, i malé územní zisky se počítají, říká velitel ukrajinské jednotky využívající drony Andrij.
Ukrajinští vojáci v boji proti ruským jednotkám používají i ukořistěné ruské tanky. Některých se zmocnili při loňské ofenzivě v Charkovské oblasti. Odvezli je do ukrajinského závodu, kde je modernizovali, a pak tanky vrátili do boje. Nyní je využívají mimo jiné k útokům na ruské pozice v ukrajinské Doněcké oblasti.
"Myslím, že je v zahraničí." Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, aniž by k tomu měl jakékoliv důkazy, že je vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj nejspíš mimo Ukrajinu. Video se dočkalo mohutné odezvy, šéf Kremlu na něm působil nervózně a koktal. Zalužnyj reagoval den poté: poprvé zveřejnil video ze své návštěvy ukrajinských vojsk na frontě.
Ruská armáda nyní nasadila své nejlepší jednotky, aby dosáhla vítězství u Bachmutu, uvedl velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj při své nedávné návštěvě vojáků na frontě. Nepřátelské síly se podle něj nepřestávají pokoušet o obklíčení a dobytí města. "Cílem je zlikvidovat nepřítele, aby zemřel tady, u Bachmutu i jinde," apeloval Syrskyj na ukrajinské vojáky.
Cesta do obchodu s potravinami většinou trvá pár minut. Ukrajincům z Bachmutu ale zabere několikanásobně déle. Aby získali potřebné zásoby nebo třeba důchod, musí urazit dvanáct kilometrů do města Časiv Jar. Tam prodejci provozují trhy, zatímco všechny ostatní obchody jsou uzavřené.
Stovky ruských raket útočí na rozvodnou síť na Ukrajině. Ve vzduchu se tak odehrává letecká bitva, kvůli které trpí místní ekonomika, ale i obyvatelé potýkající se se stálými výpadky proudu. Navíc zemi ve vzduchu brání staré sovětské letouny Mig-29. A ty často nemají šanci sestřelit ani jediný dron nebo raketu.
"Strach jsem měl vždy, kdy jsem skákal z letadla. Armáda má ale nástroje, jak vojáky připravit, aby ho byli schopni regulovat. Nikdy nejste král světa, jste součást týmu," říká bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Jestli je vojenská kariéra dobrou průpravou pro post prezidenta? Osobně si myslím, že je," naráží na generála ve výslužbě Petra Pavla, který kandiduje na Hrad.
Česká armáda je dostatečně velká, chybí ale nová bojová vozidla pěchoty. "Ta, která se používají, jsou historické kousky. Vojáci počítají, že když dojde ke konfliktu, budou válčit s tím, co mají,” popisuje Aleš Opata, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. „Je rozdíl, když bojujete za svou zem sami, a když jste součástí armády, která se jmenuje NATO. Vstup do Aliance byl klíčový,” říká.
Protiletadlová vozidla Gepard ničí ruské řízené střely a íránské sebevražedné drony. Slouží ale také k tomu, aby chránila vojenské jednotky v bojích. Zasáhnout dokážou cíle ve výšce až tří kilometrů, a to na vzdálenost čtyř kilometrů. Třicet vozidel Gepard Německo Ukrajině darovalo. Posádky se ale nyní potýkají s nedostatkem munice kvůli švýcarskému embargu.
„Není to poprvé, co cvičíme zahraniční vojáky na našemu území. Je to správná cesta. Když Ukrajinu podporujeme vojensky a finančně, je výcvik součástí této pomoci,” vysvětluje bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata. „Vladimir Putin invazí na Ukrajině vytvořil to, co nechtěl - semknutý stát, který mu nedá nic zadarmo. Ukrajinská armáda je dnes jiná, než v roce 2014 na Krymu,” dodává.
Stažení ruské armády z Chersonu je pro prezidenta Vladimira Putina významnou vojenskou ztrátou, i proto teď bude stát stranou a nebude chtít, aby se s ním toto fiasko spojovalo, míní analytička Orysia Lutsevyčová z think-tanku Chatham House. Rusové se nyní podle ní budou snažit postupovat dál na Donbasu. „Moc prostředků, kterými by se jim podařilo odpor Ukrajinců zlomit, už ale nemají,“ podotýká.
