Stovky ruských raket útočí na rozvodnou síť na Ukrajině. Ve vzduchu se tak odehrává letecká bitva, kvůli které trpí místní ekonomika, ale i obyvatelé potýkající se se stálými výpadky proudu. Navíc zemi ve vzduchu brání staré sovětské letouny Mig-29. A ty často nemají šanci sestřelit ani jediný dron nebo raketu.
"Strach jsem měl vždy, kdy jsem skákal z letadla. Armáda má ale nástroje, jak vojáky připravit, aby ho byli schopni regulovat. Nikdy nejste král světa, jste součást týmu," říká bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Jestli je vojenská kariéra dobrou průpravou pro post prezidenta? Osobně si myslím, že je," naráží na generála ve výslužbě Petra Pavla, který kandiduje na Hrad.
Česká armáda je dostatečně velká, chybí ale nová bojová vozidla pěchoty. "Ta, která se používají, jsou historické kousky. Vojáci počítají, že když dojde ke konfliktu, budou válčit s tím, co mají,” popisuje Aleš Opata, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. „Je rozdíl, když bojujete za svou zem sami, a když jste součástí armády, která se jmenuje NATO. Vstup do Aliance byl klíčový,” říká.
Protiletadlová vozidla Gepard ničí ruské řízené střely a íránské sebevražedné drony. Slouží ale také k tomu, aby chránila vojenské jednotky v bojích. Zasáhnout dokážou cíle ve výšce až tří kilometrů, a to na vzdálenost čtyř kilometrů. Třicet vozidel Gepard Německo Ukrajině darovalo. Posádky se ale nyní potýkají s nedostatkem munice kvůli švýcarskému embargu.
„Není to poprvé, co cvičíme zahraniční vojáky na našemu území. Je to správná cesta. Když Ukrajinu podporujeme vojensky a finančně, je výcvik součástí této pomoci,” vysvětluje bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata. „Vladimir Putin invazí na Ukrajině vytvořil to, co nechtěl - semknutý stát, který mu nedá nic zadarmo. Ukrajinská armáda je dnes jiná, než v roce 2014 na Krymu,” dodává.
Stažení ruské armády z Chersonu je pro prezidenta Vladimira Putina významnou vojenskou ztrátou, i proto teď bude stát stranou a nebude chtít, aby se s ním toto fiasko spojovalo, míní analytička Orysia Lutsevyčová z think-tanku Chatham House. Rusové se nyní podle ní budou snažit postupovat dál na Donbasu. „Moc prostředků, kterými by se jim podařilo odpor Ukrajinců zlomit, už ale nemají,“ podotýká.
Ve vysílání ruské státní televize Rossija 1 vládla včera večer, čili jen pár hodin po oznámení stažení ruských vojsk z Chersonu, téměř pohřební atmosféra. Známý kremelský moderátor Vladimir Solovjov ve svém pořadu označil vyhlášený vojenský manévr za složitý, ale velice statečný krok. Zdůrazňoval, že se jedná především o vojenské rozhodnutí a lidé mají svým generálům důvěřovat.
Rusové už nemají moc možností, jak Ukrajině vojensky odpovědět, jejich armáda je odsouzená k porážce, míní bezpečnostní analytik Martin Svárovský. Podle něj by ruské jednotky mohly ztratit schopnost odolávat těm ukrajinským ještě v tomto roce. "Bohužel ale můžeme očekávat, že teror civilního obyvatelstva teď bude nadále pokračovat," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Ukrajinská armáda pomalu zatlačuje ruské jednotky. A to na některých frontách na východě Donbasu. Vojáci tu vyrábějí speciální zařízení – drony s výbušninou. I díky nim se mohla ukrajinská armáda zmocnit několika ruských zákopů.
Z moskevské vojenské přehlídky vyzařovalo znepokojení i vzdor Kremlu, nebyli schopní oznámit nic významného, a už vůbec ne úspěšného, míní bývalý britský velvyslanec v Bělorusku Nigel Gould-Davies. Rusko podle něj ve válce stojí před dvěma možnostmi. "Buď bude čelit dalším neúspěchům, nebo se naopak rozhodne k výraznější eskalaci," uvádí v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
V následujících týdnech pravděpodobně dojde k tomu, že Rusko soustředí svá vojska v oblasti Donbasu, míní analytik Mathieu Boulegue v rozhovoru pro agenturu Associated Press. Tím vznikne nový vojensky kontrolovaný územní celek, kde by Rusové drželi své pozice. "To nepovede k zamrzlému konfliktu, protože válka taková nikdy není. Lidé vždy dál umírají a pozice se stále vyvíjejí," uvádí Boulegue.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
Záběry kolující po sociálních sítích ukazují nebojácnost obyvatel jihoukrajinského Chersonu, který v minulém týdnu ovládla ruská vojska. Desítky lidí se tam postavily ruským vojákům, kteří v ulicích začali bít jednoho z ukrajinských protestujících. V tu chvíli se na okupanty vrhl skandující dav demonstrantů s ukrajinskými vlajkami.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ani v noci na pondělí se ruským silám nepodařilo dobýt hlavní město Ukrajiny Kyjev. Charkov na východě země hlásí desítky mrtvých lidí po mohutném ruském ostřelování a bombardování. Starosta Ochtyrky na severovýchodě Ukrajiny uvedl, že Rusko na jeho město zaútočilo vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejaderné zbraně na světě.
Do zemí Evropské unie už z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo přes půl milionu uprchlíků. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové jich však v následujících dnech bude ještě mnohem víc. Nejvíce lidí hledá pomoc v Polsku, hranici tam překročilo už téměř 300 tisíc Ukrajinců. Do Česka jich za poslední dny podle ministerstva vnitra dorazilo téměř dva tisíce.
Ukrajina druhým dnem čelí vpádu ruských vojsk. Ukrajinské jednotky svádějí na mnoha místech země tvrdé boje. Hlášeny jsou stovky mrtvých na obou stranách. Podle ukrajinských úřadů je nyní hlavním cílem ruské invaze Kyjev. Podívejte se na sestřih dramatických momentů z bojů po celé Ukrajině od začátku invaze.
Josef Kraus je expertem Masarykovy univerzity a Univerzity obrany na islámský radikalismus, terorismus, zpravodajské služby či bezpečnostní a vojenskou politiku. Na vaše dotazy odpovídal v on-line rozhovoru Aktuálně.cz.
Americká armáda i síly dalších zemí NATO v pátek po 20 letech opustily afghánskou leteckou základnu Bagrám a předaly ji místním jednotkám. Základna byla opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzívě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti al-Káida po útocích na Spojené státy z 11. září 2001.
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
