V odlehlých končinách kanadské Britské Kolumbie se odehrál objev, který vědcům převrátil představy o tom, čeho všeho jsou vlci schopni. To, co zpočátku vypadalo jako záhada hodná detektivky, nakonec skončilo jako překvapení i pro zkušené biology.
V národním parku Podyjí se objevili šakali. Fotopast na nové pastvině exmoorských koní u Havraníků zachytila hned dva jedince. O nálezu dnes informovala správa parku na svém webu. Není to přitom jediný záznam – nedávno byl výskyt této šelmy potvrzen i na Pálavě, což ukazuje, že si psovité šelmy jižní Moravu evidentně oblíbily.
Vlčice, která ve středu uhynula na Šumavě po odchytu zoology národního parku, pocházela z výběhu u návštěvnického centra v Srní. Potvrdily to genetické testy. Na svobodě tak zůstává poslední ze tří vlků, kteří nezjištěným způsobem z výběhu u návštěvnického centra na přelomu července a srpna uprchli.
Zoologové šumavského národního parku v noci na středu odchytli vlčici, jež se pohybovala v okolí Kundratic, asi deset kilometrů od Srní. Nepodařilo se u ní najít čip. Zda je to další ze zvířat, která utekla zřejmě na přelomu července a srpna z výběhu návštěvnického centra v Srní, tak musí zjistit analýza DNA. Žádný z doposud sledovaných vlků nebyl podle správců parku nebezpečný pro člověka.
Vlků, kteří se pohybují v širším okolí Návštěvnického centra Srní na Klatovsku a jsou jen mírně plaší, může být víc. Národní park Šumava, který provozuje centrum s tříhektarovým přírodním výběhem s vlčí smečkou, považuje za pravděpodobné, že volně se pohybující zvířata unikla z výběhu. Ředitel parku Pavel Hubený ustanovil k odchytu šelem krizový štáb.
Odborníci se na Šumavě pokoušejí odchytit vlka, který se v posledních dnech volně pohybuje v okolí Srní na Klatovsku u návštěvnického centra s výběhem, ve kterém žije vlčí smečka. Kvůli tomu je návštěvnické centrum, jež každoročně navštěvují desetitisíce lidí, dočasně uzavřené, uvedl v pondělí mluvčí parku Jan Dvořák.
Na koloběžce ujela desítky kilometrů s čivavou trpící epilepsií, která miluje jízdu v košíku. Největší odměnou jí ale nebyla samotná trasa, nýbrž nezapomenutelné setkání. „Příběhy a situace, které díky Stezce člověk zažije, jsou úžasné,“ říká Veronika Štrossová. Právě na trase se jí splnil životní sen. Potkala divoké vlky.
Francouzský kraj Gévaudan žil mezi lety 1764 a 1767 ve strachu z neznámého dravce, který napadal, zabíjel a zohavoval obyvatele – především ženy a děti. Místní ho nazývali "bestie" a nevěděli, jestli jde o přerostlého vlka, šílené zvíře nebo samotné zlo. Příběh se rychle rozšířil až ke královskému dvoru a stal se jedním z nejděsivějších a nejzáhadnějších případů svého druhu v evropské historii.
Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.
Oživení pravlků a plán na návrat mamutů fascinuje i děsí. Americká biotechnologická firma Colossal Biosciences tvrdí, že přivádí k životu zvířata, která na Zemi nežila tisíce let. Vědecký úspěch ale podle odborníků doprovází přehnaná PR tvrzení a hluboká etická dilemata. Genetik Jan Pačes varuje: "Tohle není oživení, ale genetický marketing."
Americká společnost Colossal Biosciences oznámila nový průlom ve své misi s cílem oživit vyhynulá zvířata. Tvrdí, že s pomocí genetické modifikace a DNA získané z prastarých fosilií se jí podařilo přivést na svět tři pravlky obrovské - druh, který zpopularizovala fantasy série Hra o trůny. Zvířata se na Zemi nevyskytovala už více než 12 tisíc let.
Na Broumovské vrchovině a okolí žije ve třech přeshraničních smečkách minimálně 11 vlků. Je to druhý nejnižší zjištěný počet od prvního ročníku mapování vlka obecného v regionu v roce 2021. Sdělili to ve středu zástupci Hnutí Duha a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Letošní monitoring vlků na Broumovsku a okolí se uskutečnil po dvou letech 24. až 26. ledna.
Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém zřejmý. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky.
V Krkonoších někdo zřejmě ve středu 29. listopadu postřelil vlka, který před necelými třemi týdny dostal telemetrický obojek. Smrtelně zraněné zvíře výzkumníci a správci Krkonošského národního parku našli a následně ho museli utratit, aby ukončili jeho trápení. Případem se zabývá policie, řekl mluvčí Správy parku Radek Drahný.
V pasti strávila týdny. Nakonec si uhryzala tlapu, aby se osvobodila. Přesto zemřela vyčerpáním, spolu se šesti nenarozenými vlčaty. Vlčici na Broumovsku našli motorkáři v květnu pohozenou u cesty. Pytlákům nešlo o trofej, ale o mstu, říká Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ochranáři teď kvůli případu podávají trestní oznámení.
Vlků v Česku přibývá, stejně jako stížností zemědělců, kterým ohrožují stáda ovcí. Stát už nyní vyplácí náhrady za zabitá zvířata. Snazší rozhodnutí o odstřelu nebezpečných jedinců teď umožňují nová pravidla, platná od začátku května. Doteď se na povolení čekalo i několik měsíců. Experti ale upozorňují, že na vině bývají i lidé, kteří šelmy dráždí nebo svá domácí zvířata dostatečně nechrání.
Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Nyní se do krajiny vrací. A s jejich návratem přichází i konflikty s lidmi. Těm se snaží předcházet projekt Mendelovy univerzity Life Wild Wolf. "Musíme být připraveni některé jedince, kteří jsou příliš zvyklí na lidi, odstranit. I to je součástí soužití vlků a lidí v naší krajině," říká Miroslav Kutal, který má projekt v Česku na starosti.
V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Park se tak stal dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.
