Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Nyní se do krajiny vrací. A s jejich návratem přichází i konflikty s lidmi. Těm se snaží předcházet projekt Mendelovy univerzity Life Wild Wolf. "Musíme být připraveni některé jedince, kteří jsou příliš zvyklí na lidi, odstranit. I to je součástí soužití vlků a lidí v naší krajině," říká Miroslav Kutal, který má projekt v Česku na starosti.
V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Park se tak stal dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.
Vlk sražený v Krušných horách je po zákroku v dobrém stavu. Šelma podstoupila operaci obou kyčlí, zbylá poranění se hojí sama a snaží se už i postavit. V pátek bude převezena na doléčení do záchranné stanice ve Vlašimi. Bublavská záchranná stanice Drosera, která se o vlka od počátku stará, požádala o povolení k trvalému umístění, uvedl pracovník Drosery Vilém Babič.
Až stovky kilometrů dokážou během několika dní urazit vlci. To byl případ i jedince, kterého u Olšan na Prostějovsku srazilo auto. Do Česka se dostal z Alp, na své cestě tedy musel zdolat více než 600 kilometrů. Nejde o výjimečný počin, většina ze zhruba stovky vlků žijících v Česku sem ale tak dlouhou cestu neabsolvovala a přišla ze sousedního Polska.
Pokud chceme zpátky ztracenou divočinu, pokud chceme zpátky zdravou, přirozenou přírodu, pak se musíme naučit nové opatrnosti i v ní. Vlk prostě není pes domácí.
Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
Centrem německého města Lohne ve spolkové zemi Dolní Sasko pobíhal minulou neděli vlk. Otec rodiny, která si blížící se zvíře natáčela, si náhle uvědomil, o jakou divokou šelmu jde. Vlk je ale bez povšimnutí minul a zahnul k supermarketu Lidl.
Záběry z fotopasti z letošního října potvrdily, že se v Jizerských hor pohybuje vlčí smečka. Jsou v ní minimálně tři vlci. Už na jaře letošního roku se dobrovolníkům podařilo zaznamenat stopy více než dvou vlků. Jiný pár vlků je na Frýdlantsku. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují také do sousedního Polska, informovalo Hnutí Duha.
Po Šumavě se pohybuje druhá vlčí rodina. Strážci národního parku měli podezření na výskyt dalších vlků již delší dobu. Jejich domněnky nyní potvrdil speciálně vycvičený pes a snímky z fotopastí, na kterých jsou vidět malá vlčata. První smečku na Šumavě zaznamenali ochránci v roce 2017.
V Lužických horách se v současné době pohybují přinejmenším čtyři vlci. Zachytily je tam fotopasti ekologické organizace Hnutí Duha, podle které se vlkům v oblasti zalíbilo. Vlci žijí v rodinných smečkách o velikosti pět až deset kusů. Roční až dvouletá mláďata pak smečku opouštějí a hledají si nová teritoria. Do Čech vlci migrují ze sousedního Německa.
Chceme všecko řídit, žít maximálně pohodlně. A pak jsme vším tím pohodlím unaveni, vyděšeni a kdesi v skrytu duše toužíme po divočině... býti vlkem.
Většina myslivců ani nerozezná vlka od ovčáka. Jak je chtějí lovit? Pokud zabijí jednoho z rodičů, udělají štěňata mnohem větší peklo, je přesvědčená Tanja Askani, která v Německu už dvacet let pracuje v záchranné stanici pro vlky a teď vydala knihu Vlčí stopy. Pokud se zvíře chová nepřirozeně, a to dělají všechna domácí zvířata, tak instinktem vlka je zabíjet, dokud se něco hýbe, vysvětluje. Rozumím řeči vlků, zatím se všemi vlky jsem mohla komunikovat až do jejich smrti a důvěřovali mi, vlk je inteligentní, přímočarý a nezapomíná, dodává Askani.
Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. Uvedli to zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí v reakci na výzvu myslivecké komise Agrární komory ČR. Ta chce, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do nižší kategorie ochrany, takže by ho bylo možné lovit. V Česku žije 60 až 80 vlků.
Myslivecká komise Agrární komory doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do kategorie nižší. Cílem je, aby bylo možné ho lovit. Škody, jež vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou. Komise také doporučuje, aby myslivci mohli nově mladou zvěř do dvou let lovit celoročně. Na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka to řekl předseda Myslivecké komise Jiří Neudörfl.
V oblasti na jih od Třeboně na Jindřichohradecku se rozmnožil pár vlků. Podle snímků z fotopastí má čtyři až pět mláďat. Nelze přitom úplně vyloučit, že se v oblasti pohybuje ještě jedna skupina vlků nebo takzvaný vlk samotář. Pár, kterému se loni narodila mláďata, se jižně od Třeboně pohybuje od loňského března.
